Story of our Lives-cz

29.

Tuhle část bych moc chtěla věnovat Majušce, a myslím si že už budeš vědět proč.

A fuj, no paráda, Tess mi slintá do ucha. Pomalu vstanu z postele, popadnu berle a jdu do koupelny. Umyla jsem si obličej a vyčistila zuby. Tess stále spí, nebo lépe řečeno, slintá mi na polštář. Ze skříně si vytáhnu mé oblíbené tepláky a celkem uplé bílé triko.

Pokaždé když u mě Tess spí, tak spí minimálně hodinku víc. Takže jsem se rozhodla jí udělat snídani do postele. V kuchyni jsem udělala lívance, její oblíbené, nalila džus a do mističek jsem dala ovoce, co jsem doma našla.

No očividně to nebyl fajn nápad, s tácem v rukách jsem kulhala ke schodišti, a ještě pomaleji jsem šla po schodech do pokoje. Tess ještě spala, tác jsem odložila na noční stolek. Sedla jsem si do křesílka a otevřela jsem si Romea a Julii, sice jsem tuhle knížku už četla, ale vybrala jsem si ji jako povinnou četbu k maturitě.

Tess se začala převalovat po posteli, „Dobré ráno.“ Zvolala jsem. „Ahoj.“ Bezhlavě odpověděla. Sedla jsem si za ní na postel a tác se snídaní jsem přemístila vedle ní. „Ty si moje dobrá víla.“ Řekla a obě jsme propukli v smích.

Posnídali jsme a Tess jsem půjčila nějaké oblečení. „Ann?“ zapínala si kalhoty. Jen jsem se na ní otočila. „Dneska je silvestr, neuděláme nějakej mejdan?“ podívala se na mě šibalsky. Nijak jsem jí neodpověděla a začala jsem si svlékat tepláky. Vzala jsem si na sebe legíny ze včerejška. Přes triko jsem navíc přehodila vínově červený svetr. „Ok jedeme nakoupit.“ Pronesla jsem. Tess na mě jen vykulila oči, popadla klíče od mého auta, kabát, kabelku a šlo se.

Miluju takový hurá akce, jen doufám, že kluci neplánují něco podobného. Jeli jsme v autě a poslouchali naši oblíbenou desku od Rolling stones. Zastaralé? Možná ale nám to nevadí. Tess zastavila před nejbližším obchoďákem.

Nakoupili jsme hrozně moc pití jak nealko tak i nějaký alko. Mega moc chipsů, nachos a dalších slaných věci, ale samozřejmě jsme koupili i nějaké sladkosti. Nezapomněly jsme také na konfety, frkačky a srandovní čelenky s nápisem 2015. „Ann zapomněly, jsem na šampaňské.“ Už jsme vycházeli z obchodu. „Nevadí, po cestě je supér vinotéka, určitě tam budou mít šampaňské.“ Uklidnila jsem ji a tašky s nákupem jsme ládovali na zadní sedadla.

Kousek od domu jsme se stavily ještě pro šampaňské, a mohly jsme začít zdobit dům. Jen pro upřesnění, Táta je na služební cestě, bráškové jeli lyžovat a Elish uvidíme jestli bude doma nebo s kámoškami. Vzala jsem do ruky mobil a vytočila Harryho číslo.

„Ahoj.“ „Ahoj, co máte dnes večer v plánu?“ „Ehm myslím, že nic.“ „Tak teď už máte.“ Byla jsem nekompromisní. „No tak dobře a co tedy budeme dělat.“ Řekl překvapeně. „Takže u nás, řekněme třeba v 7.“ Položila jsem mobil a čekala v obýváku na Tess.

Dalo to celkem hodně práce, všude po domě pověsit konfety a nápisem šťastný nový rok 2015. Bylo už neuvěřitelných 6 hodin a my se dali do přípravy občerstvení, nebylo to těžké připravit kelímky a misky s pochoutkami.  Ale abychom nejedli jen nezdravě, objednala jsem u má známé i dvě ovocné mísy. V obýváku jsme přesunuly sedačku ke zdi a tím vytvořily více prostoru. Srolovali jsme bílí huňatý koberec s parket, asi bych dostala hodně nadaný, kdyby byl politý nebo nějak poškozený. A nakonec to nejdůležitější, obeznámit s tím tátu, napsala jsem mu, že si doma uděláme menší oslavu nového roku.

„Jsem naprosto vyřízená.“ Vyčerpaně si za mnou přisedla Tess. „Máš málo kofeinu.“  Zvedla jsem jedno obočí. Tess se jen pousmála, a já už zapínala kávovar.