Story of our Lives-cz

16.

Posadila jsem se na posteli a mrkla na kalendář, který mám na psacím stole. Je 14. Prosince, já miluju vánoce, ale od té doby co jsme bez mámy tak jsem vánoce nikdy neslavila doma, ale u Tess. Můj táta se rozhodl neslavit vánoce a tak mi Tessiina mamka nabídla ať, jsem na vánoce u nich. A bráškové o vánocích slouží, no a Elis slaví vánoce pokaždé jinak, ale prý si to vždy užije.

Vstala jsem z postele a šla jsem si upravit vlasy a namalovat se do koupelny. Šla jsem zpátky do pokoje přímo ke skříni, ze které jsem si vzala vínově červenou sukni, černé silonky a kytičkované tričko. Sukni sem si vytáhla až do pasu a triko jsem zastrkala do ní. Mám ráda, když někdo nosí i v zimě sukně nebo šaty. Do své velké černé kabelky jsem spolu s telefonem dala svůj bloček, ve kterém mám už od jara napsaný seznam dárků. Z pokladničky ze skříně jsem si vzala všechny moje naspořené úspory, kdybych něco co mám napsané na seznamu viděla. Zapnula jsem kabelku a poličky jsem si vzala vysoké černé kozačky na vysokém podpatku. Na sebe jsem si ještě vzala koženou černou bundičku a šla do kuchyně. Vzala jsem si misku ze skříňky a nasypala jsem si do ní lupínky a zalila mlékem. Posadila jsem se za bar a usrkla si ze šálku kávy. Po snídani jsem si z věšáku vzala bundu a zamkla za sebou dveře.

Když už jsem byla u skříňky ve škole, uviděla jsem Tess jít směrem ze školního bufetu s velkou kávou v ruce. Zabouchla jsem skříňku a s Matematikou v ruce jsem šla k ní. „Ahoj tak co ptala si se?“ zeptala jsem se jí, jsem hrozně zvědavá, protože nevím jestli bych jela kdyby nejela Tess. Jednou jsem nejela ani na koncert Eda Sheerana, jsme jako dvojčata, která se nechtějí nikdy od sebe odloučit. „Ahoj, máma mi řekla, že už jsem dospělá ale musím si to nějak zařídit ve škole, abych dokončila školu.“ Řekla mi, cestou do třídy. „To si ze mě děláš srandu, to stejný mi řekl i táta“ řekla jsem s úžasem „Tak to je mrtě krutý.“ Dodala, a plácli jsme si. Posadily jsme se do lavice, a jakmile Tess odložila kávu na lavici, moc dlouho tam nezůstala a napila jsem se z ní. „Hej to je moje káva.“ Okřikla mě, „sestry se musí dělit.“ Řekla jsem a obě jsme se začali smát až do té doby než přišel učitel matematiky.

Celou hodinu jsem přemýšlela, jak by se to dalo udělat, abychom mohly jet na turné a zároveň dodělat školu. Napadlo mě jen dálkové studium, které tato škola neposkytuje. „Ann nad čím přemýšlíš?“ zašeptala Tess, „Jak si poznala, že přemýšlím?“ zeptala jsem se, „Vždycky máš takový vymazaný pohled“ odpověděla „Přemýšlím o tom jak nepřerušit školu a jet na turné.“ Řekla jsem, „Taky nad tím přemýšlím a napadlo mě jenom dálkové studio, ale to by musela ředitelka teprve nějak sepsat.“ Řekla, a já jsem chtěla v té chvíli začít smát. Začalo zvonit na konec hodiny, obě jsme se zvedly a rozešli se ke skříňkám.

Po vyučování jsme si to obě namířily do ředitelny. „Já klepám, ty mluvíš.“  Řekla rychle Tess a zaklepala. „To není fér.“ Řekla jsem a zpoza dveří se ozvalo „Vstupte.“ Vešli jsme do ředitelny a paní ředitelka si odložila své brýle a postavila se. „Dobrý den děvčata, co pro vás mohu udělat.“ Zeptala se mile a ukázala na dvě křesílka před jejím stolem. Všechny jsme se posadily a paní ředitelka si zpátky nasadila své brýle. „Dobře že se ptáte,“ začala jsem „my máme takový menší problém, potřebovali bychom naše denní studium předělat na dálkové.“ Řekla jsem a pohodlněji jsem se usadila. „S tímhle já vám nepomohu, naše škola nemá program na dálková studia.“ Řekla. „Paní ředitelko a nešlo by to udělat tak že my bychom si napsali žádost o uvolnění na 4 měsíce.“ Řekla jsem naléhavě. „Je mi líto, ale tohle bych nikdy nepodepsala, mohu se zeptat proč je to tak naléhavé?“ řekla a upila ze svého hrnečku. „Víte je to docela osobní, chtěli bychom absolvovat turné, z jednou skupinou.“ Řekla jsem. „Tessi a kdybych vám řekla, že učební plán pro vás by nebyl těžký složit, jste schopny se učit.“ Řekla a stále se dívala na Tess. „Paní ředitelko vy víte že moc řečnit neumím, ale kdybyste si dala tu práci a udělala by jste to pro nás bylo by nám ctí se učit.“ Řekla Tess, a poté si dlouze oddychla. „Holky víte že ráda vyhovím všem našim studentům, a proto se podívám co se proto dá dělat, zatím se s vámi už budu muset rozloučit, mám i jiné povinnosti.“ Řekla a otevřela nám dveře od ředitelny.