Vězeň z Azkabanu- 12. kapitola

2.4K 240 56
                                    

Proboha, Harry, co jsi udělal Snapeovi?" zatrylkoval Fred a potutelně se usmíval.

„Může si za to sám," odsekl podrážděně Harry, když dopravázel dvojčata na školní pozemky.

Konala se další výprava do Prasinek a Harrymu nebylo znovu dovoleno opustit školu.

„Alespoň tě dneska nebude obtěžovat. V místnosti, kde je socha čarodějnice, je tma," pronesl George a Fred mu přitakal.

„Pokaždé, když teď Snape zavře oči, křičí, že ho chce tvůj zadek sežrat. Nemyslím si, že by se teď vydal někam, kde je tma," přemítal nahlas Fred a Harry se s nimi rozloučil.

Schoval se za jeden ze sloupů a vytáhl plánek. Bedlivě začal hledat tečku znázorňující Snapea. Svraštil čelo, když ho našel stojícího před světlem a upřeně se dívající do jeho záře. Asi měl vážně strach ze tmy. Harry schoval plánek a rychle se vydal k čarodějnici. Sáhl na její hrb, který byl tentokrát vážně hrbem a protáhl se do vlhké a tmavé chodby.

Na chvíli zaváhal a vydal se rovně. Všude byla tma a Harry začal tak trochu pochybovat, jestli náhodou nevlezl do mozkomora.

Jak tak přemýšlel, jaké by to bylo být uvnitř mozkomora, zahlédl východ.

Trvalo pouze další hodinu a půl než se Happy k němu dostal a začal šplhat po žebříku k padacím dveřím, které vedly do Medového ráje.

Nic by se nestalo a Harry by se nepozorovaně dostal do Medového ráje, kdyby ovšem na padacích dveřích, které Harry otevíral, nestál muž. A jelikož dveře nešly otevřít, Harry použil kouzlo. Není snad nutné popisovat, co se stalo nebohému stařečkovi, který v té chvíli vyletěl ze sklepa a zabrzdil až v Atlantském oceánu.

„Pardon," zašeptal Harry, ovšem v křiku, za kterého muž odlétal, se jeho omluva ztratila. Harry se rychle otočil a nenápadně se ze sklepa protáhl do prodejny.

Všude byly hloučky studentů a nikdo si Harryho ani nevšiml.

„Vítejte v Medovém ráji, budete si něco přát?" protáhla znechuceně čarodějka za pultem a Harry znejistil.

„Medový ráj? Tak prosím jeden úl a Včelku Máju," poprosil Harry a prodavačka se na něj nevěřícně dívala.

„Harry!" vykřikl někdo sborově za Harrym a ten se rychle otočil.

„Hledal jsem vás!" řekl Harry místo pozdravu, když ho Hermiona táhla za rukáv pryč z obchodu.

„Je ti jasné, jak moc je tohle nebezpečné! Obzvlášť po tom, co se tady potuluje masový vrah!"

„Hele, klid Hermiono, nejsem přece maso, aby mě chtěl Sirius Black zabít. Při nejhorším na sebe vezmu podobu mrkve a bude to v klidu," odsekl Harry a v tu chvíli se pomocí kouzla změnil v obří mrkev.

„Rosmerto, drahoušku!" ozvalo se jim za zády a Harry sebou škubl. Kousek od nich stál Popletal, Hagrid, profesorka McGonagallová a žena na vysokých tyrkysových podpatcích zahalená v zástěře.

„Co tady chcete?" zavrčela žena nevrle na Popletala a mávnutím ruky pozdravila Hagrida.

„Potřebuji si promluvit o Siriusi Blackovi," zašeptal Popletal, ovšem madam Rosmerta jeho úsilí o utajení neopětovala.

„Co by ten tady dělal!" zařvala na celou ulici a Popletal se ji snažil utišit.

„Chce zabít-" v téhle chvíli Popletal naprosto ztišil hlas. Zavládlo ticho, které přehlučel až znatelně podrážděný hlas ženy.

„Že chce zabít Harryho Futra?" zařvala a s Harrym to škublo. Dřív, než ho Hermiona stihla zastavit, zmizelo Harryho mrkvové listí pod neviditelným pláštěm a rozběhlo se k místu, kde právě vešla čtveřice v čele s onou hlučnou ženou.

„Víte, když Lily a James zjistili, že jim jde o život, použili Fidelovo zaklínadlo. Pouze Sirius věděl, kde jsou jejich dveře. Jestli mě chápete,"

„Takže největší černokněžník chtěl dveře?" pronesla posměšně madam Rosmerta a postavila na stůl láhev máslového ležáku.

„Nechtěl dveře, chtěl to, co bylo za nimi," upřesnil Popletal a Harry zatajil dech.

„Aha," protáhla Rosmerta a naklonila se k Popletalovi, „takže Vy-víte-kdo chtěl chodbu!

„No, to je teď jedno," odsekl Popletal, když usoudil, že žena zjevně nic nechápe, „jistě jste slyšela, že se Sirius Black nedávno dostal do Bradavic a hledal tam Harryho-"

„Futra!" dořekla za něj Rosmerta a tvářila se, že všechno nanejvýše chápe.

„Ne, Futtra, ale Harryho Pottera. Ovšem Harry je odvážný chlapec a mistrně se s Blackem vyrovnal," připojil se do hovoru Hagrid znatelně hrdým hlasem a Harry vzpomínal, kdy že se se Siriusem Blackem měl vypořádat.

„Ehm, pochybuji, že se jednalo o něco více než náhodu," poznamenal suše Popletal a Harry se k nim přiblížil blíž, až málem mrkvovým listím shodil Popletala ze židle.

„Co se stalo?" zeptala se dychtivě Rosmerta a položila před sebe prázdnou sklenici.

„No, Black se vydal hledat Pottera do jeho společenské místnosti. Není nám známo, jak se dostal do Bradavic, ani jak získal heslo od vchodu, ovšem udělal osudovou chybu. Jakmile vešel do společenské místnosti, zavolal na Harryho a ten si v té chvíli dělal úkoly. Určití svědci tvrdí, že Potter zařval na Blacka, že má menstruační bolesti a rande budou muset odložit. Šokovaný Black ho v tu chvíli zapomněl zabít, a tak mu Harry zabouchl Buclatou dámu před nosem a dál se šel učit o použití mimimomninetr mistrovského v bylinkářství,"

„A on Harry Potter netuší, kdo Sirius Black, masový vrah, je?" zeptala se nevěřícně Madam Rosmerta a Popletal zakroutil hlavou.

„Myslí si, že Sirius Black vraždil v kurníku a proto, že je pokládán za masového vraha," zašeptal Popletal a Harry do něho dloubnul listím.

„Ovšem to není to nejhorší," promluvila ledově profesorka McGonagallová a očima chladně probodávala všechny kolem, „pravdou je, že Sirius Black byl a stále zůstává-" odmlčela se a naklonila se k madam Rosmertě. Chvíli bylo ticho, když madam Rosmerta vykřikla.

„Snoplem Harryho Pottera!"

Happy Potter a instagram/Zábavná parodieKde žijí příběhy. Začni objevovat