7. Pěst do zdi

3.1K 215 26
                                    

"Tak co máš na srdci, Lovče stínů?" Otázal se s očekávajícím výrazem čaroděj a uvelebil se na své pohovce. Alec tentokrát neseděl daleko od něj, ale seděl na pohovce vedle něj. Samozřejmě kolem sebe měli oba svůj osobní prostor. 

Alec se nervozně zavrtěl a pak omylem pohledem zabloudil na Magnusovu odhalenou hruď, kterou dovoloval ukazovat neobvykle dlouhý výstřih. Když si všiml, že vlastník té dobře vyhlížející hrudi stále čeká na odpověď, odkašlal si a pohled přesměroval na jeho oči, které opět měli normální barvu. Ty kočičí mu celkem chyběli.

"Matka chce abych se oženil." Pronesl nahlas to, co mu v hlavě probíhalo celý den i během mise. Čaroděj chvíli pozoroval jeho obličej, jakoby čekal, že Alec ještě něco řekne a pak se usmál. "Ahaa a ty sis všiml mého dobrého vkusu a chceš mě na svatbu jako dekoratéra?" Ke konci věty se na vteřinku zasmál a Alec na něj zůstal zírat, protože se musel zamyslet, jestli si dělá jen srandu nebo jestli to myslí skutečně vážně. Magnusovi došlo nad čím Lovec přemýšlí a znova se usmál. 

"Dělám si legraci. Snažím se ti to ulehčit." Vysvětlil mile a raději si začal pohrávat s jedním obzvlášť velkým prstenem na jeho pravém ukazováčku. "Nepomáhá to." Alec zakýval hlavou, ale musel se usmát. Byl rád, že ho Magnus nenutil mluvit, když nechtěl. To mu dopřál málokdo. 

"Dobře. Pokračuj, jestli chceš." Pobídl ho opět s úsměvem Magnus. Alec chvíli přemýšlel co říct a pak tedy pokračoval. "Matka mi oznámila, že když si někoho neseženu sám, tak ona už pro mě někoho má. Magnusi já...necítím se na ženění." Sám Alec se divil, že toho ze sebe dokázal dostat tolik. Chvíli se nad tím musel zarazit, ale pak pohled stočil na Magnuse a čekal na jeho reakci. 

Magnus si Aleca prohlížel a uvnitř ho potěšilo, že se mu takhle svěřil, ale cítil pro něj lítost. Tohle přesně na Maryse sedí. 

"Alexandře, tak co v tom dál hledáš? Jsi dospělý a svéprávný, prostě Maryse řekni to co mě, že se ještě na ženění necítíš." 

"Takhle to u nás nechodí. V naší rodině je na prvním místě dobrá pověst. Stálá popularita. Musím to udržet. " Alec zakroutil hlavou a Magnus kývl. "Já vím, znám vaší rodinu." 

"Tak víš, že nesmím udělat žádnou chybu." Alec se konečně uvolnil a bokem se opřel o pohovku stejně jako Magnus. "A považuješ taky za chybu být....." Magnus musel chvíli přemýšlet jaké vhodné slovo zvolit, aby se Aleca nějak nedotkl. "..jiný?" Zvolil nakonec a hleděl Alecovi do očí, který reagoval přesně tak, jak čaroděj čekal. Nakrčil obočí a jemně zakroutil hlavou. "Nevím o čem to mluvíš." Samozřejmě Alec není vůbec hloupý, věděl co Magnus myslí, jen si nechtěl připustit, že by pravdu věděl i někdo jiný než je Izzy. 

Magnus zvedl pravou ruku a přiložil si jí na přívěsek zeleného placatého kamene, který měl na krku a když tak udělal přitiskl si přívěsek na odhalenou hruď. Alec jeho ruku jako na povel hypnotizoval pohledem a párkrát mu proběhlo hlavou, že by se taky chtěl dotknout toho zářivého přívěsku a tím omylem zavadit o Magnusovu odhalenou hruď. Pohled odtrhl až když Magnus promluvil. "Vždyť víš." 

Alec si oblízl suché rty a odkašlal si. "Nemáš něco k pití? Mám nějak sucho v krku."

Magnus pustil z ruky přívěsek a usmál se. Byl rád, že jeho tušení ohledně orientace Aleca bylo správné. Jen mu bylo jasné, že si tím zrovna Alec sám moc nechlubí, pokud si to tedy vůbec připouští. "No ještě pár chvil se mnou a připustí si, že je gay i kdyby vůbec nebyl." Přesvědčil se čaroděj v duchu sám pro sebe. 

"Jistě." Kývl na Lovcův dotaz a luskl prsty. "Ať je to něco bez alkoholu." Stihl dodat ještě Alec, ale to už Magnus držel v každé ruce jednu sklenku s nápojem. "Pozdě." Mrkl s úsměvem a podal Alecovi jednu ze sklenek, kde se nacházel Bourbon. Alec si jí s povzdechnutím převzal a pak si společně přiťukli. 

The Heart Wants What It Wants (Malec-Cz FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat