The Heart Wants What It Wants (Malec-Cz FF)

17.Miluji Tě, Alexandře

Tahle část je věnovaná mojí čubině (Nejlepší kamarádce), protože kdybych neměla jí, tak nevím na kom bych si vypovídala všechny moje Malec feels :D ona ví, je to vzájemné :D <3 

Ale jinak je ta část věnovaná i Vám všem, protože si to zasloužíte prostě <3 :*

Užívejte čtení :)

"Mrzí mě, že ti musím odporovat, v závorce nemrzí, ale já nikam nejdu, Maryse." Odvětil přes dveře hlasitě Magnus a aby tomu dodal správnou třešničku na dort, věnoval Alecovi pohled a něžný úsměv. Alec, který postával za svou matkou se i k vzhledem ne zrovna  růžové situaci musel začervenat. Neovládal to. V Magnusově přítomnosti se červenal neustále. Ani by se nedivil kdyby ho Magnus nazýval "Červenkou".

"Magnusi, vážně nevím, co tě vede k tomu aby ses snažil mému synovi zničit život, ale s tím je konec. Copak jsi tak sobecký? To co děláš je hloupost. Nikdy by vám to nemohlo vydržet a ty to víš." Maryse slova cedila skrz zuby.

Magnus na moment sklopil pohled k zemi a pak ho opět obrátil na matku jeho lásky.

"Máš pravdu." Řekl hlasitě , aby ho přes zamčené dveře dobře slyšeli. Alec ztuhl a aniž by chtěl, otevřel pusu v údivu. Tyhle dvě slova celkem dost zabolela. "Cože?" šeptl si spíš pro sebe. Že by to Magnus tak lehce vzdal?

"Jsem sobecký" Dodal Magnus a Aleca zahřálo u srdce. Nevzdal to. Pomyslel si. Nikdy by to nevzdal.

Místností, kde byla maximálně slyšet jen vroucí krev v žilách Maryse, se ozvalo hlasité cvaknutí.

Odemknutí dveří.

Maryse leknutím nadskočila a Alecovi začalo bušit srdce. "Jak si to udělal?" Skoro vyjekla Maryse na Magnuse, ale ten jen zdvihl ukazováček s velkým prstenem a s nevinným výrazem ukázal směrem za ní. Maryse se otočila na Aleca, ale ten příčina odemknutí dveří nebyl a tak se otočil za sebe taky. 

U pultu stál Marvin a v úsměvu mu zářili jeho žluté zuby. "No co, nebudu bránit díle lásky." Promluvil směrem k Maryse a pokrčil rameny. "Na něčem jsme se přeci dohodli!" Zvýšila na něj hlas, ale Marvin si z toho nic nedělal.

"Jistě, ale když se jedná o mého starého přítele Magnuse." Pohled obrátil na Magnuse a věnoval mu úsměv. Magnus nevypadal moc nadšeně, ale přes to se falešně usmál taky. .."nemůžu jinak. A navíc, tolik si mi zase nezaplatila, Nephilim." Dodal Marvin.

Aniž by stihla Maryse něco říct, dveře do obchodu se otevřeli a o podlahy klapali podpatky Magnusových tmavých nízkých kozaček. Stoupl si kousek před Aleca a zakroutil hlavou. Mezitím vešli dovnitř i Jace a Izzy. 

"Co ti tvá matka napovídala? Neříkej, že jsi tady dobrovolně." Řekl Magnus. "Ona...no..ona mi řekla, že.." Začal něco neslyšeně žvatlat, ale přerušil ho příchod Maryse, když se postavila těsně k nim. 

"Řekla jsem mu, že jestli se s tebou ještě jednou uvidí, tak to s tebou nedopadne dobře." Řekla. 

Maryse to nečekala, Alec to nečekal, ale Magnus se začal šíleně smát. Kdyby se na něho podívali vác zblízka mohli by vidět v koutcích jeho očí až i slzy od smíchu. 

"Magnusi?" Ozval se Alec, když už jeho smích trval příliš dlouho. 

"Omlouvám se, ale.." Ještě se trošku smál. "Ty si jí to věřil?" Smích už ustával. Alec se zatvářil nechápavě. "Ohh.." Magnus hlasitě vydechl. "Můj naivní Alexandře..Tvoje matka.." Věnoval jí krátký pohled. "...by si na mě nic netroufla. Za prvé..nepatří mezi ty co porušují Dohody a za druhé...na mě jsou Lovci stínů krátcí.." Dodal. Alec pohled plný zlosti obrátil na matku, ale ta se mu nevěnovala.