(Bonus-part 3) Jednou

2K 181 28
                                    

"Když jsem tě poprvé uviděl, tehdy jsem ještě nevěděl, že pro mě o nějaký čas později budeš znamenat tolik. Žiju už celkem dlouho a teprve s tebou se cítím jako kdybych teprve začínal žít ten opravdový život. Vím, že pro tebe není snadné se mnou být, vzhledem ke všem okolnostem, ale vážím si toho, že máš se mnou trpělivost." Magnus se usmál a pokračoval. "Alecu...snad si nedovolím moc, když řeknu, že jsi ten nejkrásnější muž jakého jsem kdy viděl a že jsem jich už pár viděl..."

"Nebudu se ptát na přesný počet." Zasmál se Alec, ale jeho tváře při té lichotce lehce zčervenaly. To tu dlouho nebylo.

Magnus pokračoval. "Nevidím do budoucnosti, zas až tak dokonalý nejsem, takže nevím co bude za 10 nebo 20 let...jen vím, že i v tu dobu chci být s tebou. Nikdy jsem si ničím nebyl jistější. V hloubi duše doufám, že to i ty tak cítíš, ale nemohu tě do ničeho nutit. Takový já nejsem."

"Magnusi..." "Nepřerušuj mě, prosím." Zarazil ho Magnus a vztyčil před jeho obličej ukazováček.

"Za tu dobu, co jsme spolu jsem si na tobě stačil oblíbit tolik věcí, že o některých snad ani ty sám nevíš... Třeba jak se červenáš, když ti někdo řekne něco pěkného, nebo jak krčíš obočí když se ti něco nelíbí nebo s tím nesouhlasíš. Mám rád tvou obětavost, tvou inteligenci, tvou nepřekonatelnou lásku k sourozencům či tvou oblibu k dětem. Líbí se mi, že dokážeš překvapit a i přes pár překážek se vždy dostaneš k správnému rozhodnutí.
A proto jsme teď na místě, kde si našemu vztahu dal poprvé šanci. Hodně pro mě tohle místo znamená a tak to chci udělat právě tady." Magnus se usmál a i na něm byly poznat známky nervozity, kterou na něm Alec zpozoroval málokdy.

"Alexandře...vzal jsem tě sem, abych se tě mohl na něco zeptat."
Alec zpozoroval. Byl nervózní a vyděšený zároveň. Stále nevěděl, jak by měl reagovat. Nedočkavě čekal až Magnus konečně promluví.

"Nikdy jsem nečekal, že tohle budu někdy dělat, ale..." Magnus poklekl na jedno koleno a chytl Aleca za ruku, kterému začalo srdce bušit jako o závod. "Alexandře Gideon Lightwoode, prokážeš mi tu čest a uděláš mě tím nejšťastnějším čarodějem nejen v Brooklynu tím, že si mě vezmeš?" 

I když tohle Alec čekal, vůbec nevěděl co má říct. Bylo to na něj, jako když udeří blesk. Skoro zapomněl dýchat a pořád na Magnuse zíral s pootevřenou pusou.

"Teď by se hodila nějaká odpověď..." Usmál se Magnus, který se snažil potlačit nervozitu. 

"Ehmm...Magnusi, já-já..." Alec se pomalu začal vzpamatovávat. Díval se svému čaroději do očí a moc doufal, že mu neublíží něčím, co řekne. "Tohle je všechno hrozně hezký, ale...není na to trošku brzo?"

Naštěstí Magnus nevypadal, že by se urazil. "Taky nechci, abychom se brali hned. Prostě někdy, až budeš připravený. Jen chci vědět, jestli cítíš to samé co já." Na to se opět postavil, ale stále držel jeho ruce v těch svých. 

Alec byl pořád zmatený, ale už pomalu začínal přebírat kontrolu nad svým dechem a tlukotu srdce. "Magnusi...miluju tě a rozhodně s tebou chci být tak dlouho, jak to jenom půjde, ale se svatbami nemám dobré zkušenosti."

Magnus se zasmál, nevypadal vůbec naštvaně. "Tímhle se mi chceš vymluvit? Alecu, tvoje minulá svatba nevyšla, protože sis měl brát ženu..., kterou si nemiloval. S námi je to něco jiného. Že?" 

Alec se usmál. Všechny záporné pocity z něj opadaly a vrátil se do normálu. "Jo, máš pravdu. Tebe vážně miluju a...naše svatba by asi dopadla dobře, vzhledem k tomu, že bych z ní neměl za kým utéct, jako to bylo na té poslední." 

"Ten za kým si tenkrát utekl musí být velice úžasný, když si kvůli němu zrušil svatbu..." Zamrkal Magnus. "To je. Lepšího jsem si vybrat nemohl a stál by klidně za dalších sto útěků. A taky..." Alec se na chvíli odmlčel a do plic nabral vzduch. Pak pohlédl čaroději do vyčkávajících očí. "...jednou si ho vezmu." 

Magnusovy oči se rozzářily. "Takže tvá odpověď je ano?" 

"Ano, jednou si tě vezmu, Magnusi Bane." Přikývl Alec s upřímným úsměvem. Poté už jako sehraná dvojice se k sobě navzájem přibližovali a nechaly jejich rty se spojit k sobě. Stejně tak to udělali o několik let později, když stvrzovali své sliby. 

***

Tak tohle byla poslední bonusová kapitola a závěr tohoto příběhu :) Doufám, že se vám celý bonus líbil, určitě budu ráda za votes a názory :)

Někdy se vám zase ozvu, protože už se mi v hlavě mihly nějaké nápdy na další Malec povídku, takže až z toho něco bude...dám vám vědět  <3 :) 

Takže ještě jednou děkuju všem čtenářům, kteří jsou se mnou od začátku nebo na tohle narazili až teď <3 

Ahooj :) 

The Heart Wants What It Wants (Malec-Cz FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat