Čarodějka

Kapitola XVIII. Stará přítelkyně

Dveře zavrzaly a klika se začala hýbat. Můj pohled se okamžitě přesunul směrem k ním. 

"Jsi tam, Carmen?" Chris. Je tady. Díky Bohu.

"Chrisi!" vykřikla jsem. Už jsem chtěla jít ke dveřím, pomoct mu je otevřít, jenže v tu chvíli se rozevřely a mezi nimi stál Christian. 

"Ráda tě vidím," řekla jsem a objala ho. 

"Musíme odsud pryč." 

"Nenarazil jsi cestou na Nicolase?" 

"Na koho?" 

"Ten čaroděj. Jmenuje se Nicolas." 

"Aha. Ne, nikdo tu není. Co se ti stalo?" 

"Čerpá ze mě energii." Vysvětlovala jsem po cestě. "Mojí magii." 

"Proto jsi tak slabá." 

"Přesně tak. Já přesně nevím, co tohle kouzlo všechno znamená, ale postupně ze mě vysaje jak magii tak i život." 

"Zabráníme tomu." Pokusil se usmát. Byli jsme už v přízemí, směrem k odchodu. Najednou mě ale začala příšerně bolet hlava, ještě více než doposud a já spadla na zem. 

"Carmen," sklonil se ke mně, "v pořádku?" 
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Myslím, že nejspíš právě čaruje. Dost velkou magií, aby přímo využíval i tu mojí." 

"Hned venku je auto," řekl a vzal mě do náručí. 

"Nemyslím si, že byste ho použili." Nicolas. Objevil se tu zase jakoby odnikud. 

"Na tebe bohužel nemáme čas," Chris ihned využil svou zbraň a hodil ji po Nicolasovi, který s rychle sesunul k zemi. Běželi jsme směrem k autu, co nejrychleji to šlo. 

Než se za námi Nicolas mohl vydat, seděli jsme v autě, které se rozjelo neuvěřitelnou rychlostí. O pár sekund později jsem zaslechla výbuch. Otočila jsem se a spatřila, že je celá vila v plamenech. 

"Ty jsi tu vilu podpálil?" 

"Byla to pojistka, jak se ho zbavit." 

"Myslím si, že je pořád naživu." 

"Jak to?" 

"Pořád ze mě čerpá. Cítím to." 

"Nějakým způsobem to kouzlo zlomíme." 

"K tomu bychom ale potřebovali další čarodějku. Já ale nikoho, kdo by se mohl vyskytovat v Chicagu neznám."

"Já ano." Usmál se a podíval na mě. 

♦♦♦

Seděla jsem v obývacím pokoji a čekala, koho Chris přivede. Jedna věc, která mě rmoutila bylo to, že Aileen nenašla, což znamená, že jí ten blázen drží. Ta druhá, nejspíš ji nezachráním. 

Zaslechla jsem kroky  a hlasy, jak se ke mně přibližovaly, až nakonec uviděla tvář té čarodějky. 

"Kayo!" usmála jsem se a ona také. "Nikdy jsem si nemyslela, že se ještě uvidíme." 

"Moc ráda tě znovu vidím," objala mě, "ale před šedesáti lety jsi vypadala lépe," složila ruce na prsou a podívala se na mě. 

"Jsem rád, že se znáte." Ozval se Chris. "Ale musíme přejít k problému." 

"Jistě," přikývla Kaya, "Christian mi pověděl o tom, co se ti stalo." 

"Víš, co by se s tím dalo dělat?" 

"Přinesla jsem nějaké své knihy," začala si jich pár vyndávat z její kabelky a položila je na stůl. "Snad tam najdeme to, co potřebujeme." Vydechla. "Jak dlouho už z tebe vysává energii?"

"Já ani nevím," zakroutila jsem hlavou, "jak dlouho jsem byla pryč?" podívala jsem se na Chrise. 

"Dva  dny." Odpověděl. 

"V tom případě," položila mi na čelo svou ruku Kaya, "vysává ti magii dost rychle. Může ti zbývat tak... tři dny." Odstoupila. 

"Tři dny?" Vydechla jsem.

"Jeho moc je strašně silná. Sílí s tou tvojí, což znamená, že díky tvé síle tě dokáže vysát ještě rychleji. Musíme něco udělat, protože jinak do tří dnů jsi mrtvá. A musím poznamenat, že vysávání tvojí magie a energie není bezbolestné." 

"Musíme se ho nějak zbavit. Když bude mrtvý, nebude moct vysávat vůbec nic." Řekl Chris a i to vypadalo, že odejde, pravděpodobně za Nicolasem, ale Kaya ho včas zadržela. 

"Takhle to nefunguje," řekla, "jestli se s ním půjdeš teď prát, bude využívat víc energie a zabije Carmen rychleji. Potřebujeme kouzlo, které by jeho napojení přerušilo," řekla a podala Chrisovi jednu z jejích knih. "Takže se pustíme do hledání."

"A co přesně mám najít?" zeptal se Chris a posadil se na pohovku vedle mě. 

"Kouzlo dvojí energie. To je to, co právě Nicolas provozuje a u kouzla je vždy zapsané i protikouzlo." Odpověděla jsem za Kayu a vzala si také jednu knihu. 

Listovala jsem stránku po stránce, pozorně si všímala každého písmene. Tahle kniha měla šest set stran plných kouzel, my jich tu měli pět. Ani jsme neměli jistotu, že v některé z nich se o daném kouzlu bude psát, ale museli jsme zkusit všechno. Bylo to od nich milé. Byla jsem ráda, že mi pomáhají, že jsem znovu objevila Kayu. Avšak i přesto jsem cítila, že mě uvnitř něco zžírá. Rozežírá mě to na kousky a není to žádné kouzlo. Jsou to mé pocity, které mě ničí. I když je štěstí obaluje, uvnitř jsou smutek a zklamání. Kvůli Aileen. Pořád se to všechno vrací k ní, je to jako začarovaný kruh. Myslela jsem, že když ji vymažu myšlenky z toho všeho, co se stalo, když ji přiměju, aby odletěla někam pryč. Jenomže se to ještě zhoršilo, Nicolas ji má teď u sebe a já nemám ponětí, zda je v pořádku, nebo ji mučí tak, jako mě. Proto jsem rozhodnuta, že až mi bude lépe, zachráním ji. I kdybych měla za tři dny zemřít, musím ji najít. To, co se jí teď děje, se jí děje kvůli mě. A dokud Nicolas nezmizí, budu ji ochraňovat, jelikož ona si tenhle svět plný zármutku a ničení nezaslouží. Proto zničíme Nicolase a budeme moct znovu začít žít. 

-

Krátká, zase, příští už se ale prodlouží, slibuju ♥ Jsem moc ráda za všechny likes, follow, názory a všechno tohle, moc vám děkuju <33333

(na gifu je obrázek Kayi)