Kouzelná beruška a černý kocour

#5 Marinette

Do háje co to do mě zase vjelo?! Nadávám sama sobě. Vždy když je Adrien na blízku celá se rozteču, zčervenám a začnu blábolit nesmysly. A hned jakmile odejde jsem v naprostém pořádku. 

,,A nebude to tím že si do něj trochu zamilovaná?" Zeptala se mě Tikky ironicky.

,, Asi ano Tikky máš pravdu. A...ÁÁÁÁÁ Tikky...

,,Tiše Marinette." Řekla mi Tikky, která se mi snažila vší silou zacpat pusu. Když se ujistila, že už nebudu křičet, poodlétla stranou. Abych ujasnila co se stalo: z mého balkonu se ozvala rána jako z děla. Rozhodla jsem se. Pomalu jsem otevřela poklop, vykuji a...... co nevidím. Na podlaze leží rozplácnutý kocour.

,, Co tady děláš?" 

,,No víš Marinette, nudil jsem se. Beruška někam zmizela a já si nemám s kým povídat. A pak si mě napadla ty. Vždycky jsem přemýšlel nad tím proč jde většina padouchů po tobě, a já tě pak musím vytahovat z brindy." To snad nemyslí vážně říkám si pro sebe, ale nechám to být, protože kocour pokračuje. 

,,No a tak mě napadlo se za tebou stavit a zjistit proč to tak je. Možná proto že si tak milá a roztomilá hm?" No to snad ne. Já myslela že kdy koketuje s beruškou, ale že s každou holkou kterou potká? Nad tím jsem nechtěla přemýšlet.

,,Víš co kocoure pojď dál." 

,,O, děkuji ti Marinette." Nakonec u mě kocour strávil dvě hodiny. A pak šel. Respektive jsem ho vykopla na balkon a řekla že jdu spát, protože mám školu.

,, Měj se krásně Marinette a sladké sny." Poslal mi vzdušný polibek a zmizel ve světě noční Paříže.

,, Co myslíš Tikky. Měla bych navštívit Adriena?"

,,Proč myslíš?" Zeptala se mě zmateně moje malá kamarádka.

,, No když může kocour navštěvovat svoje kamarády, proč bych nemohla já?" 

,,No, Marinette máš sice pravdu, ale je dost pozdě a jestli se nevyspíš Alya tě zabije."

,,No jo máš pravdu. Tak dobrou Tikky."

,,Dobrou" Když už jsem skoro usínala rozsvítil se mi mobil. Neměla jsem náladu číst si příchozí SMS tak jsem ho chtěla vypnout. Když jsem vzala mobil do ruky, zavadil můj pohled o hodiny. Vylítla jsem tak rychle, že jsem se praštila hlavou o poličku.

,,Co se děje?" Zeptala se mě rozespalá Tikky.

,, V osm jsem se měla sejít s kocourem a teď je čtvrt na jedenáct!" 

,,Klid Marinette. Kocour byl stejně celou dobu s tebou. Nejspíš na tu schůzku zapomněl jako ty. A teď už jdi spát. Dobrou noc Marinette." 

,,Máš pravdu Tikky. Dobrou." Lehla jsem si a za pár minut usnula, že by mě nevzbudila ani invaze padouchů.