Kouzelná beruška a černý kocour

Ani a Ali: My chceme pomoct

Ali:
Vznášíme se nad beruškou a kocourem. Před chvilkou jsem jr osvobodila z krychle, ale oni nás místo vděku svázali a chtěli nám vzít mirákula. Tak jsme využily naše schopnosti. Když si plácneme rukou se znakem, spojíme se v obrovského draka se dvěma hlavami. A pak když klepneme hlavami o sebe zmizíme jako duchové. Můžeme proletět zdí a nic se nás nemůže dotknout. Problém je v tom, že když se chceme rozpojit, musíme se transformovat do normální podoby a to je blbý. Ale to je jediná nevýhoda. Ale zpět k berušce a kocourovy. Stojí a s otevřenou pusou zírají na místo, kde jsme ještě před chvílí stáli.,,Kam zmizeli?" Ptá se beruška.,, Nevim." Odpoví kocour a pokrčí rameny. Já a Ani je chceme překvapit ze zadu a tak zaletíme za roh, přeměníme se do lidské podoby a pak zase do dračí, ale nespojené. Odrazily jsme se a letěli. Přistáli jsme za beruškou a kocourem. Ti se hned otočily a roztočili své zbraně. Chtějí si hrát, mají to mít. Pomyslím si a sestra nejspíš taky, protože ve stejnou chvíli zakřičíme: ,,BRISINGR!" A ruky nám výšlehne plamen, který střídá barvy. Zkrotíme ho na malý plamínek v naší dlani. Vyzívavě se na ty dva podíváme. Ti neváhají a rozběhnou se proti nám. Přesně na to jsme čekali, vyskočily a z malých plamínků se stali obrovské plameny, které uvěznily berušku a kocoura v pasti. Létali jsme nad nimi jako supi, kteří čekají na upečenou kořist.,,Pustíme vás, pod podmínkou, že nám nebudete chtít vzít mirákula a ublížit nám." Řekli jsme obě najednou. ,,Dobrá." Souhlasily, protože jim stejně nic jiného nezbývalo.,,Plamenů dost!" Řekli jsme a byly pryč. Přistály jsme a vše jim řekli. Teda všechno ne. Kdo jsme, jsme jim neřekli. ,,A teď za Zlounstrátorem." Oni jen kývli a míříme do hotelu ke Chloe.
Tuhle kapitolu chci věnovat této slečně AngelStae. A to z toho důvodu, že píše úžasnou fan fikci o berušce, takže si jí určitě přečtěte