Kouzelná beruška a černý kocour

Adrien

Probudil jsem se až pozdě odpoledne. Zase jsem byl nabitý energií a taky jsem jí hodlal využít.,,PLAGGU DRÁPKY!" Vyskočil jsem z okna a doskákal k Marinett. Byl jsem zrovna u jejího okna, když jsem viděl růžový záblesk. Nakoukl jsem a viděl berušku. Nejspíš myslela stejně jako já.,,Ahoj kocoure." ,,Jak to, že o mě víš?" ,,Myšlenky číčo. Zapomněls?",,Ne to ne.'' Popravdě zapomněl.,,Já to slyšela." Ozvalo se mi v hlavě. Víc už jsem nad tím nepřemýšlel, protože si vedle mě stoupla beruška a já zařval na celou Paříž:,, LIŠAJI, JSME PŘIPRAVENI!!" Spousta lidí se podívalo naším směrem. Pak začali utíkat, protože si všimli černého víru, ze kterého vylézali naši nepřátele. S úlevou jsme zjistili, že je jich stejně jako včera, když mizeli. Jenom stopadesát nepřátel na poražení. Začali jsme bojovat. Dnes nám to šlo lépe, protože jsme se pomocí myšlenek domlouvali na útocích. O několik hodin později byli všichni vyřízení. Ale já s beruškou jsme měli ještě energii na jednu věc. A to dojít domů a praštit sebou na postel a spát. Jenom spát. Nad námi zahřměl Lišajův hlas:,,Výborně. Prošli jste i druhou zkouškou. Ale tu třetí už nezvládnete!" Zařval a se smíchem zmizel. Já se tyčí odrazil a skočil k sobě do pokoje. Věděl jsem, že to beruška udělá taky tak. Padl jsem na postel vypustil Plagga a okamžitě usnul.