Konečně. Jsou dvě ráno, ale já, Alya a Adrien jsme čilý jako rybičky. Právě teď čekáme na letišti, protože ve tři odlétáme k Mrtvému moři. Ano, k tomu nejslanějšímu moři světa. A to z toho důvodu, že Adrienovo plíce nejsou ještě v úplném pořádku a tak mu slaný vzduch jenom prospěje. Konečně zazní upozornění, že můžeme nastupovat do letadla. Můj táta vezme Adriena do náruče, protože vozík do letadla nesmí. Tak s ním v náruči prošel úzkou uličkou a posadil ho na sedadlo vedle mě. Za chvilku přišla letuška a začala dávat bezpečnostní pokyny. To jsem moc nevnímala. Konečně jsme vzlétli. Přepadla mě únava. Řekla jsem si, že na chvilku zavřu oči. Najednou cítím jak mě někdo malinkýmy polibky přejíždí po tváři. Pomalu otevřu oči. Adrien se na mě usměje a odtáhne se. To se mi nelíbí. Nakloním se k němu a políbím ho. Pak mě to trkne. Jsme v letadle. Alya a naši sedí hned vedle a dívají se na nás. Alya a mamka nás fotí a divně se u toho culí. I když se mi nechce odtáhnu se a celá červená se otočím k oknu. Zjistím, že přistáváme. Dívám se z okna na blížící se letiště. Když přistaneme a najdeme své kufry, jedeme autobusem do našeho luxusního hotelu. Tam se rozdělíme do skupinek. Já a Adrien v jednom pokoji, mamka a taťka v druhém a Alya ve třetím. Já Adrienovy a sobě vybalím věci. Potom si zalezu k němu do postele položím si hlavu na jeho ruku, přitulím se k němu a takhle usneme. Zdá se mi sen o tom jak s Adrienem stojím na pláži a líbáme se při západu Slunce.
ČTEŠ
Kouzelná beruška a černý kocour
FanfictionNejlepší umístění: #2-kouzla #2-tajemno #5-pravda #5-napětí