Kouzelná beruška a černý kocour

Marinett

Nemůžu tomu uvěřit. Myslím si pro sebe, zatím co likviduji dalšího akumu. ,,Hey beruško, jestli tohle ve zdraví přežijeme, tak ti slibuji, že se ti nebudu vrtat v myšlenkách.",,OK. Ale ono nemáš moc na výběr, protože jestli to porušíš, tak tě vlastnoručně zabiju.",,Posílám mu obratem myšlenku.,, Jistě My Lady." S těmi slovy oddělal dalšího padoucha. ,,Akumo do polepšovny s tebou." Přijde mi, že tuhle větu jsem dnes řekla snad tisíckrát. Zatím jsem nepotřebovali štěstíčko ani kočaklizma, takže jsme zatím plní energie. Kocourovi se nějak podařilo zjistit, že bylo deset řad našich nepřátel po třiceti. Deset krát třicet se rovná třista. A porazli jsme už dvě řady. To znamená, že nám zbývá dvěstěčtyricet padouchů na poražení.

O tři řady později:
Jsem úplně vyčerpaná a kocour taky. Proměním se zpět do lidské podoby a stejně tak i můj přítel. Podíváme se na Lišaje. Ten se jen vítězně usměje, luskne prsty a společně se zbytkem armády zmizí neznámo kam. Já se vyčerpaně doplazím domů lehnu si na postel a okamžitě usínám.