Kouzelná beruška a černý kocour

Marinett

Píšu z pohledu Marinett, protože Adrien je na pokraji smrti.

Skočila jsem na střechu mistrova domu a vlezla dovnitř oknem. Zaposlouchala jsem se, jestli s někým nemluví, respektive jestli nemá zákazníka. Nic jsem neslyšela a tak jsem vtrhla dovnitř.,,Mistře! Potřebuji Vaši pomoc!",,Uklidni se beruško." Řekl mi a podíval se na Adriena v mé náruči.,,Polož ho sem a řekni co se stalo." Řekl a ukázal na podložku před sebou. Položila jsem ho a začala Mistrovy vyprávět co se stalo.,,A jak znělo to Lišajovo kouzlo? Zeptal se, zatím co mu z konečků prstů vylétaly malé jiskry, které měli moc uzdravovat.,,To kouzlo se jmenovalo SUFFERING." V mistrovo očích se objevil děs, lítost, pochopení a zklamání.,,Je mi líto beruško, ale Adrien musí do nemocnice. To kouzlo je tak silné a temné, že ho ani ta nejmocnější kladná magie nedokáže zničit. Časem z těla vyprchá, ale i přesto musí do nemocnice. Má propíchnuté plíce, takzvané pneumotoraxy a zlomené obě nohy. Tohle vyléčí jen dlouhá lidská léčba. Když se pokusím ho vyléčit svojí magií, tak buď tomu SUFFERING zabrání, a nebo zapůsobí ještě větší silou a rozdrtí Adriena zevnitř. Řekla jsem Mistrovy jen rychlé děkuji a okamžitě s Adrienem zamířila do nemocnice. Tam mě okamžitě přijali, když viděli, že zoufalá beruška přinesla v náruči polomrtvého chlapce, slavného modela Adriena Agresta. Doktoři si ho převzali a ptali se mě jestli nevím co mu je. Řekla jsem mu to samé co mi řekl Mistr. Pak už na nic nečekali a odvezli Adriena na sál kde ho okamžitě operovali. Já jsem si došla na záchod, vypustila Tikky a dala jí sušenku. Když se najedla, opět jsem se transformovala a vyšla ven. Pak jsem několik hodin seděla v čekárně a čekala. Dveře se konečně otevřeli a já se postavila.,,Tak co?!" Vykřikla jsem.,,Je ve vážném stavu, ale přežije to. Nic víc Vám zatím neřeknu." Řekl doktor a odešel. Já si jen sedla do křesla a až teď dala svým slzám volný průchod.