Obrázek jsem kreslila já, tak se snad alespoň trochu líbí. Ali: Cestou jsme se spojily v mega draka, abychom byly rychlejší. Když jsme doletěly domů přeměnily jsme se. Naše kwami vyletěli spojení, ale pak se rozpojily.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po padli jsme věci a šli do školy, ale kwami nechaly doma. Došli jsme do školy a potkali Adriena a Marinett.,,Ahoj kočičko a broučínko." Pozdravily jsme je. Oni se na nás vyděšeně podívali. My si jich ale nevšímaly a šli s úsměvem dál. Ve škole jsme psali pár testů a pak šli domů. Rozhodli jsme se, že půjdeme k nejromantičtějšímu mostu Paříže. Se sestrou jsme se opřeli o zábradlí a pozorovali řeku. Bylo krásné ticho, až do chvíle, kdy se za námi ozvala obrovská rána. Otočily jsme se a za námi se vznášel zaukamatizovaný člověk. Za rohem se vynořila beruška s kocourem. Hned jak nás uviděli zrychlili tempo. Ale padouch na ně vypustil mouchy. Nejspíš si jí nevšimli, nebo nevím. Mouchy přistály na jejich obleku a vypustily plyn, který poslal berušku a kocoura do hlubokého bezvědomí. Padouch se na nás otočil. Teda vlastně na mě, protože sestra běžela domů pro kwami. Ale litovala jsem toho, že jsem neběžela s ní, protože mi šlo o život. On mě totiž pomocí kouzla přehodil přes zábradlí a já vysela jen za jednu ruku. Chystal se mi udeřit poslední ránu, která by mě spolehlivě zabila. Podívala jsem se mu se slzami v očích do jeho očí a z jeho boty vylétl akuma. V tu chvíli se probrala beruška a polapila ho. Kluk se vrátil do normální podoby. Dívali jsme se na sebe jen pár vteřin, ale i to mi stačilo abych se do tak krásného stvoření zamilovala. Už jsem neměla sílu ani na to mrknout, natož se držet jednou rukou. Omdlela jsem. Jako poslední jsem cítila jak jsem letěla vzduchem vstříc smrti. Chci předchozí 4 kapitoly věnovat své BFF, protože to ona vytvořila dvojčata a kreslí mi většinu ilustrací. Je to ta nejlepší osoba na světě a já jí mám moc ráda. Beru ji jako svojí sestru.
