Family 2...

11

My brothers were married? What?"Čau," řekla jsem první, co mě napadlo. Elena ke mně přišla blíž a pozorovala mne, jako nějakého blázna. Trochu jsem se začínala bát."Ty..." odmlčela se, "už si mě pamatuješ?" koukala se na mne za každé strany."Jo, prostě jsem nějak vypla nebo co, prý nervové zhroucení," zle jsem se podívala na Damona, jelikož on prý za ním měl stát."Tak Klaus je už i doktor," odfrkl si naštvaně černovlasý upír a šel ke stolku s alkoholem, tam si nalil burbon."To sice nevím, ale zase zpátky... tak nějak," šeptla jsem. Damon se už nezajímal, ale Stefan, který za tím nic neřekl a jen tak postával v rohu, se ke mně přiblížil."Vážně?" špitl. Jen jsem přikývla. "Fajn, pokud si mě pamatuješ, zeptá se tě na nevinnou otázku," přišel ještě blíž, Elena trochu ustoupila a šla za Damonem. Nemohl mě přece ničím překvapit. Vím vše o dvacátých letech, které prožil s původní rodinou, i to, že léta sedmdesátá strávil se mnou. "Jak se jmenovala má snoubenka?" vyslovil tuto otázku. Tím si získal pozornost, jak Damona, tak Eleny. Snoubenku? Stefan nikdy žádnou... jistě, je to chyták!"Nikdy jsi snoubenku neměl," řekla jsem vážně a přesvědčivě. Bratři se začali smát."Teď ses prozradila, sestřičko. Kdybys totiž měla své vzpomínky zpátky, věděla bys, že Stefan byl jednou zasnoubený a oba dva jsme byli ženatí," zasmál se vítězoslavně Damon. Elena se na něj podívala trochu rozčarovaně - tohle mi ještě vysvětlíš, vysílala mu pohledem."Dobře, prozrazena, Kol má stále mé vzpomínky," pohodila jsem rukama. Všichni tři se na mne nechápavě dívali. Že bych řekla něco špatně?"A já to typoval na Katherine... Mělo nám dojít, že to bude ten parchant," vydechl Stefan rozhořčeně."Katherine?" podivila jsem se. "Jak vás ona mohla napadnout, podle toho, co jsem slyšela od Klause... navíc, ani by neměla jak," podivovala jsem se."Jak vidím, náš plán nevyšel," podotkl Klaus, který se momentálně ocitl v obýváku a pomalým krokem si to šinul ke mně."Váš plán?" zopakoval Damon a mířil si to k nám."Ano, přesně tak. Beru vaši malou sestřičku na menší výlet do New Orleans," oznámil. "Běž si sbalit, lásko," mrkl na mne."Tak o tom bych se s tebou hádal," řekl Damon s nadzvednutým obočím, já jsem se zatím nehnula z místa."Vidíš? Říkal jsem, že budou dělat problémy... Nenapadlo mě, že by jeden z nich přišel na něco takového," přiznal vážně."Proč do New Orleans?" začal Stefan nevrlým tónem. Klaus se na něj otočil a věnoval mu jeden úsměv."Mám takové tušení, že by tam mohl můj bratříček být, možná, že když si s ním mile popovídá dýka, tak Terese vrátí paměť," rozdával úsměvy."Jedu s vámi," rozhodl Stefan."Nejsi zvaný..." odpálkoval ho původní a znovu na mě pohlédl, aby mi připomněl, že si mám jít pro věci. Rozhodla jsem se tady udělat první krok, ale to už mě za zápěstí svíral Damon."Nikam nejdeš," šeptl poklidným tónem. Podívala jsem se mu zprudka do očí. "I když mě vlastně neznáš, své oči stále dobře používáš, ale nezapomeň, že já tě znám moc dobře a na ty tvoje triky nenaletím," upozornil mne. Odfrkla jsem si. Ještě nikdy nikdo mě takhle neodpálkoval. Ani Klaus, na kterého jsem ty oči použila u něj doma nejméně pětkrát, ani si to neuvědomil."I když jsi můj bratr, na kterého si nepamatuju, tak ti řeknu jednu věc, můžu si dělat, co chci, nejsem tvůj spratek," odfrkla jsem si a vyškubla jsem svou ruku z jeho sevření."Jistě, i když nemáš paměť, drzá jsi stále," šeptl jakoby pro sebe."Chci jenom svou paměť!" podívala jsem se na něj vážně."Ne, ne, ne a ne! To, i kdybych ti měl říct celý tvůj život od mimina až po teď, nedovolím, abys jela do New Orleans s ním, ne teď, až budeš mít svou paměť odcestuj si s ním klidně až na severní pól!" rozhodl."Naštěstí je to můj život," pozvedla jsem ramena. Věděla jsem, že dělám dobře. Klaus je na sto procent parchant, ale je můj opěrný bod, kterého se musím držet. Až toho Kola potkám, tak mu rozbiju hubu! A nakopu mu, vážně ano. Jak někdo může udělat něco takového? Proč? Ano, Klaus mi pověděl, že s ním má problém Damon a pustili se do sebe, to je ten důvod? Mstí se Damonovi na mne? Ale proč? Sakra, sakra a sakra. Vyletěla jsem do svého pokoje a do kufru si sbalila nějaké věci, co zřejmě budu potřebovat.