Family 2...

Část 20

Chapter Twenty

Pohled Teresy:

Zaparkovala jsem pře penzionem. Všechny jsme ještě seděly v autě.

"Eleno, měla bys jít domů. Mám tušení, že mě Damon zabije, no a věř mi, že u toho rozhodně svědkem být nechceš," potěšeně jsem na ní mrkla. Elena se na mne ale vážně podívala.

"Damon? Ten by ani mouše neublížil," hned se zasmála svým slovům, ano, tato věta si zasloužila vyhrát vtip dne, možná měsíce. "No, Caroline ti něco chtěla," upozornila a já se podívala dozadu na dvě holky, čarodějku a blondýnu.

"Tereso," oslovila mne Caroline a já se ohlédla. Koukala na mne s nevinným kukučem, při tom si natáčela na prst jednu ze svých blond kadeří. "Víš, za pár dní bude Halloween," začala a já přesně věděla, kam tahle diskuze povede. Nemám chuť se zrovna soukat do nějakého kostýmu.

"A?" udělala jsem pohyb rukama, abych jí trochu popohnala, samozřejmě jsem nezapomněla přihodit úsměv.

"Víš, aby se ta akce mohla uskutečnit, je potřeba mít peníze. No a..."

"Chceš peníze. Není problém," zasmála jsem se, jestli je to tak snadné, dám ji klidně i milion. Vážně, já o peníze nouzi nemám, a i kdybych měla. Stejně vždycky dostanu to, co chci.

"Ne a... pochybuju, že bys věnovala škole tolik peněz. Jde prostě o to, že bychom si na tu akci vydělali. Celá škola, víš? No myli bychom auta - Akce sexy bublinky v plavkách," dokončila proslov.

"Chceš po mně, abych myla auta v plavkách?" upřesnila jsem, ona se na mne dívala, štěněčím pohledem, její modré oči přímo zářily. "Proč ne, koupila jsem si v New Orleans nové, aspoň je můžu předvést," pokrčila jsem rameny. Všechny tři se začaly smát. Caroline a Bonnie rozhodly, že půjdou domů, abych měla časpřivítat se s bratry, Elena se mnou seděla v autě, když odešly, spustila.

"Co se stalo mezi tebou a Klausem?" šla rovnou na věc. Zatím musím lhát.

"Nic, Eleno, vážně nic. Ukázal mi město, ale to je tak všechno," řekla jsem tak přesvědčivě, že to lépe neumím. Ona se ne mne pousmála, společně jsme vyšly z auta a zamířily do domu. Před tím, než jsem vzala za mosaznou kliku, jsem se nadechla.

"Infermieraarrivato (Sestra přišla)," začal velice mile, hned co jsem vešla do obýváku. Všiml si, že se mnou přišla Elena, to proto mluvil italsky, nechtěl, aby nám rozuměla. Elena se tvářila uraženě a šla si sednout, při tom opatrně předala Damonovi klíče. "Puoi spiegarmi perché sei andato a New Orleans? Sei davvero così stupida? (Můžeš mi vysvětlit, proč jsi odjela do New Orleans? Jsi vážně tak hloupá?)" rozzuřil se na mne.

"E 'stata una mia decisione, Damon! (Bylo to moje rozhodnutí, Damone!)" rozkřikla jsem se, on nemá právo mi rozkazovat.

"Můžete mluvit anglicky?" zeptala se nevinně Elena.

"No! (Ne!)" rozhodl můj bratříček a drtil v ruce skleničku od whisky, kterou právě dopil. Za chvíli jsem uslyšela kroky, někdo scházel ze schodů.

"Klaus doveva godere la vostra presenza... (Klaus si užíval tvou společnost...)" dorážel na mne černovlasý upír. Stefan nadzvedl jedno obočí a šel si sednout k Eleně. Zřejmě jí šel překládat, nebo být divákem, to mi je jedno.

"Sei un bastardostronzo! (Jsi bastard a hajzl)!" prohlásila jsem uraženě a odešla z místnosti. Ten mi ale hnul žlučí, idiot jeden. Jak si to vůbec může dovolit? Jsem snad dospělá, můžu si dělat, co chce a mu to může být po právu naprosto putna.

Uraženě jsem třískla dveřmi do mého pokoje a vyvalila jsem se na posteli, došlo mi, že mám ještě v kufru auta své věci. Najednou mi začal vyzvánět můj nový telefon. Okamžitě jsem ho vyhrabala ze zadní kapsy svých kalhot.

"Prosím," přijala jsem hovor.

"A-ahoj," řekl velice nesmělý hlásek. Musela jsem chvíli uvažovat, kdo mi to volá, potom mi to došlo. Musel to být Jeremy, Elenin bratr.

"Jeremy, ahoj. Jak se máš?" zeptala jsem se zdvořile. Konečně mi někdo zvednul náladu.

"Slyšel jsem, že ses už vrátila, no napadlo mě... Za pár dní se koná večírek z okruhu dvacátých let. Nechtěla bys tam jít se mnou?" šeptl poslední slova.

"Počkej, já myslela, že bude Halloween..." nechala jsem větu vyznít do ztracena a zvedla se z měkké matrace.

"Jo, ten je potom. A šla bys?" Slyšela jsem v jeho hlase tu tajnou naději. Pousmála jsem se nad tím.