15. kapitola

1K 65 4
                                    

Tom zastrčil do horní police dvě sklenice hadích zubů, opatrně slezl ze schůdků a vrátil se zpět do učebny lektvarů, kde u první lavice stál profesor Křiklan a třídil další přísady. Tom vzal do ruky nejbližší plátěný pytlík. Byl neuvěřitelně lehký.

„Ta soví pírka dejte pod ten poklop ve třetí polici, prosím. Občas je tu průvan až hrůza. Aby se nám nerozletěly," zahihotal se očividně přesvědčen o své vtipnosti.

Tom se pousmál. „Jistě."

„Je mi to nesmírně líto, chlapče, nemyslete si. Dát školní trest nejlepšímu studentovi v ročníku, možná na celé škole, to není vůbec milé."

Tom se mezitím vrátil a začal kleštěmi přerovnávat ve velké dřevěné bedně krunýře třaskavých skvorejšů.

„Ale spravedlnost musí být, to jistě chápete."

„Samozřejmě."

Tom se podíval z okna. Bylo velmi brzo ráno první učební den po vánočních prázdninách. Ještě dlouho nebude svítat.

„Doslechl jsem se..." začal profesor pomalu a Toma okamžitě napadlo, že to bude zase něco okolo jeho setkávání se Seffirou. Od vánoc se viděli několikrát, ale vždycky čistě proto, že ho učila kouzlo na úpravu paměti. Bylo opravdu neobyčejně složité a vyžadovalo plné soustředění.

„... že slečna Traversová koketovala s černou magií," dořekl málem šeptem. Tom jen neznatelně přikývl. „Předpokládám, že náš dřívější rozhovor o... však víte... se týkal také slečny Traversové."

Tom si vzpomněl na ten velice nepříjemný rozhovor o viteálech. Tehdy nedokázal profesorovi uspokojivě vysvětlit, proč se o ně zajímá. Tohle byla dokonalá příležitost jak se v jeho očích v tomto směru očistit.

„Ano. Mluvila o tom. Netušil jsem, oč jde. Proto jsem se ptal." Zapracoval na obzvlášť provinilém pohledu. „Teď už vím, jak nebezpečné praktiky to jsou. A chci se omluvit, že jsem na vás tolik naléhal. Jen jsem se bál, že by si slečna Traversová mohla ublížit. Chtěl jsem se ujistit, že..."

„Ale jistě... samozřejmě," přerušil ho profesor. „Máte dobré srdce, Tome. Vaše starost je příkladná."

„Vyčítám si, že jsem nedokázal zasáhnout včas."

„Nesmysl!" Profesor Křiklan ho povzbudivě poplácal po rameni. „Nemohl jste nic dělat."

Profesor se opět sklonil k bylinám rozloženým na stole a Tom se pro sebe ušklíbl. Stačí už jen zvládnout to kouzlo a všechno bude, jak má. Jestli tu někoho budou podezřívat z černé magie, on to rozhodně nebude.

***

Seffira naházela učebnice do brašny a popoběhla, aby dohnala Theiu s Harriett, které právě opouštěly učebnu obrany proti černé magii.

„Z tohohle předmětu určitě propadnu," přesvědčovala právě své okolí Theia.

„To říkáš u všeho," ohradila se s nezájmem Harriett.

Seffira jen přikývla.

Ve dveřích se srazili ze Zmijozelskými, kteří měli hodinu po nich. Pár z nich jim věnovalo kyselé úšklebky.

„Koukej pod nohy, Skrková!" okřikl Marcos Theiu.

„Odprejskni, Medino!"

Marcos se zastavil a podíval se Theie zpříma do tvář. „Nebo co?"

Tom Raddle a železná panna krásnohůlskáKde žijí příběhy. Začni objevovat