Kluk z Internetu? DOKONČENO

Nápad?

Probouzím se a uslyším spadnutí hrnce. ,,Co to-,'' Kňučím a protahuji se na posteli. Rozhlédnu se a po Lukovi ani stopy. Kouknu se na hodiny , a je něco kolem 10:00 hodiny ranní. Zase zapomenu na svojí bolavou nohu a syknu bolestí. Je to o hodně lepší než to bylo včera. Vezmu si telefon a projedu všechny sociální sítě. Samozřejmě... mi psal Mike. Najedu na ty zprávy a vidím:

Od Mike: Mio... promiň! Nechtěl jsem...

Od Mike: Prosím aspoň mi odpověz.. opravdu jsem to nechtěl takhle..

Od Mike: Bojím se o tebe!

Od Mike: Mio prosím...

###

Co mu mám asi na to odpovědět?! Nic budu to ignorovat... Jasně ''promiň'' jojo.. nebo ''Bojím se o tebe.'' ,,Kecy.'' syknu do prázdna, a uslyším další spadnutí hrnců na zem. ,,Co se to tam zase děje?'' Řeknu si nahlas a zkouším se odkulhat dolů do kuchyně. Pomalu zvednu jednu nohu , a potom se snažím pomalu jako šnek, odplazit dolů.

Když se doplazím do kuchyně , vidím jak tam Luke se snaží uklidit hrnce které mu vypadly z kuchyňské linky. Ihned mě uvidí a narovná se. ,,Já.. promiň.. snažím se udělat snídani.'' Vykoktal se a trochu zčervenal. Rodiče nebyli doma, takže v pohodě. ,,Luku.'' Musela jsem se začít smát a on na mě jen házel úšklebky. ,,No každý není anti talent na vaření.'' Odfrkne jak kůň. ,,Hele co tak udělat toasty?'' Mrknu na něho a naznačím mu, ať vytáhne toustovač. Zatím jsem se odplazila zpět do pokoje abych si převlékla a dala vlasy do drdolu.

,,Kdeee jee ten toustovač??!'' Řval na mě z kuchyně. S povzdechem jsem se tam vrátila zpátky a musela se smát, když zjistil že ten toustovač byl před ním na poličce. ,,Nemehlo.'' Zasměju se , a jdu do ledničky pro kečup, sýr, salám a česnek. První si rozkrájím chleba a naskládám tam salám a sýr. Potom to tam přiklopím a čekám asi 10.minut.. Vidím jak Luk už je nervozní. Vytáhnu toast a potřu česnekem a naliju kečup. Hotovo! Huh.. Vezmu dva talíře a dám je na stůl. Když v tom se nakloní a ukradne mi jeden toast.

,,Hej!'' Zakřičím a chci ho zpátky. ,,Pche, to máš za to nemehlo.'' Oba dva jsme vybuchly smíchy , a potom mi vrátil toast.

###

,,Co ta noha?'' Usměje se, a prohlíží si mě od bot až k očím.  ,,Docela lepší.'' Věnuju mu taky úsměv a on už mi naznačí že musí jet. ,,Opravdu musíííš?'' Zakňučela jsem a dělala psí oči. ,,Mio... v pátek se zastavím dobře?'' Hodí zase na mě úšklebek a já jsem nucena se usmát. ,,Fajn tak tě aspoň vyprovodím.'' Pomalu se dokulhám k němu , abych mu poděkovala a objala jsem ho. Naposledy jsem mu zamávala a zavřela domovní dveře.

,,Fíha a co teď mám dělat?'' Prohrábnu si vlasy a pozoruji ručičku na hodinách , která běhá do kolečka. Asi pět minut jsem tam stála a počítala minuty. Asi mi hráblo... Přesunula jsem se zpět do svého pokoje, kde jsem si vzala notebook , a pustila si film. Po deseti minutách jsem to vzdala, že mě nebaví. ,,Co teeeeeď?'' Vzdychla jsem nahlas a něco mě napadlo. Neměla bych se už začít stěhovat? Koupit si vlastní dům a samostatně začít žít? Začala jsem nad tím přemýšlet a docela mě to zaujalo. Vzala jsem si propisku a papír. Na papír jsem si načmárala jednoduché stavby domů, do kterých bych chtěla. A nakreslila jsem si ten vysněný. ,,Hm...'' Přemýšlela jsem. ,,Chci tam mít i bazén.. potom garáž na auta a nakonec obrovský balkon.'' ,,Dále, schodiště které bude vést nahoru z balkonu. A nakonec velké francouzské okno, aby tam dopadalo nejvíc slunce!'' Oddychla jsem si a propisku odložila. Nadechla jsem se a vydechla. (Nahoře v mediích, ukázka domu, co si čmárala Mia.)