FLOVE

23. chapter / Takový plamen.

"Danieli," uslyšel jsem její rozkošný hlásek, sotva jsem otevřel dveře. Skočila mi do náruče. Udělal jsem s ní tři otočky ve vzduchu. Zabořil jsem hlavu do jejich vlasů, voněla tak sladce.

Neskutečně mi chyběla. Sice jsem byl na služební cestě v Tokyu jen 4 dny, ale už ji nepustím.

"Princezno, chyběla jsi mi," pošeptal jsem a pořádně ji sevřel.
"Ty mně taky."

"Jak bylo? Dopadlo všechno dobře? Žádné problémy?" vyzvídala hned.
"Všechno v pořádku. Ale to není teď podstatné. Jsem konečně s tebou, a to je důležitější. Mám pro tebe překvapení."
"Jaké?" rozzářili se jí oči.
"Kdybych ti to řekl, nebylo by to překvapení. Běž se nahoru připravit, za 20 minut sraz tady dole a vyrazíme," mrkl jsem na ni.
Měla zadumaný pohled a furt stála na místě, asi čekala, že jí to prozradím.
"Tak utíkej, už máš jen 19 minut," pošťouchl jsem ji.
Zakřenila se a políbila mě.
Kruci, v mých kalhotách se objevila boule. Nejspíš si toho všimla, když odcházela, protože kroutila zadkem.

Když se konečně objevila na schodech, uplynulo, ne plánových 20, ale 40 minut. Každopádně, vůbec mi to nevadilo, vypadala skvostně.
Její tmavě modré šaty s dlouhým rukávem, výstřihem na zádech a délkou kousek nad kolena, zvýraznily její dokonalé tělo. Prsa, boky, panebože. Byla anděl. Její, už tak dost dlouhé nožky, protáhly zlaté lodičky na podpatku. Vlasy jí splývaly po ramenech až pod prsa. Usmála se na mě. Vybral jsem si dobře.

Přišla ke mně.
"Jsi úžasná," řekl jsem.
"Děkuji," začervenala se.
Nabídl jsem jí rámě a společně jsme vyšli k autu, které už můj šofér Klaudius nachystal před dveře.

Došli jsme k mému milovanému Rolls-Roycku Wraith. Elizabeth jsem otevřel dveře na sedadlo spolujezdce. Poděkoval jsem Klaudiovi a usadil jsem se za volant.
Vyjeli jsme.

"Tak kam to bude?" zeptala se nedočkavě.
"To je překvapení."
"Achjo, jsi hrozný," postěžovala ai rezignovaně.

Bylo už pár minut po deváté hodině večer. Byla pořádná tma. Soustředil jsem se na jízdu a na Elizabeth. Po očku jsem ji sledoval. Byla neskutečná. Podívala se na mě. Položila mi ruku na stehno. Bylo to tak příjemné, až se mi z toho postavili ne jen chloupky po celém těle. Vyjela výš.

"Ty jedna malá provokatérko," zavrčel jsem.
"No dovol," hrála si na dotčenou ale ruku nechala na svém místě.
Nejradši bych zajel někam na kraj a hned ji přehnul.
"S takovou nikam nedojedeme," řekl jsem trochu nervózně. Fakt jsem měl co dělat, abych se na ni nevrhl během jízdy.
"Dobře," usmála se.

Vzpomněl jsem si na naše společné poprvé. Bylo sice trochu komplikované, a pořádně jsme si počkali, ale stálo to za to. Bylo vyjímečné.

Stalo se to po 5 měsících, co jsme žili spolu tady v Mexiku. Čili skoro po půl roce našeho vztahu.

Byla pořád vyklepaná z toho zatraceného hajzla z Dubaje. Sice ji neznásilnil, ale trauma z toho měla. Stále mám chuť mu zpřerážet všechny kosti, ať se radši modlí, ať se nikdy nestřetneme.

Jednou v noci jsem měl prostě chutě, je těžké být v její blízkosti a nemít chutě, začal jsem ji líbat, spolupracovala do té doby, než jsem jí začal svlékat košilku. Vzepřela se. Pochopil jsem. Od té doby jsem nic víc nezkusil.

Musím říct, že mě neskutečně naštvalo, když mi nabídla, že mi jako náhradu zavolá nějakou prostitutku. Nechápu co se jí honilo v hlavě. Řekl jsem jí, že žádnou šlapku nechci. Že počkám. Že ji miluji. Ať neblbne.

Postupem času se to začalo lepšit, mazlili jsme se spolu, koupali jsme se spolu, věděla že mi může věřit, leželi jen tak bez oblečení přitisknutí na sebe. Vůbec mi to nevadilo. Byl jsem neskutečně spokojený a šťastný.

Až pak jednou, když jsme se takhle v noci mazlili, nahatí pod dekou, posunuli jsme se dál. Vyhoupla se na mě. V očích se jí mihl chtivý výraz, takový plamen. Vůbec jsem ji nepoznával. Bleskově jsem ji otočil pode mě. Začal jsem ji líbat na každém kousku jejího božského těla. Jazykem jsem se dostal až k její svatyni. Byla netrpělivá.
"Prosím," zašeptala. Vešel jsem do ni.
Nejdříve pomalu. Pak vytekla trocha krve.
"Rychleji," zašeptala dál. Zrychlil jsem. Další dva dny jsme se nedostali z pokoje a
ani z postele. Prožili jsme spolu nesčetně mnoho orgasmů. Je to moje bohyně.

"Myslíš na to taky?" vytrhla mě ze vzpomínek El.
Podíval jsem se na ni, zase měla v očích ten plamen.
"Ano." Sešlápl jsem brzdu, zajel jsem na kraj silnice. Naštěstí jsme byli pár kilometrů za městem u prázdné pláže. Vystoupil jsem z auta. Obešel ho. Otevřel ji dveře. Popadl jsem ji do náruče. Běžel jsem s ní k moři. Vlny byly celkem vysoké. Široko daleko nikdo nebyl.

Položil jsem ji do písku. Ona mi už stihla rozepnout košili. Na nic jsme nečekali. Milujeme to bez dlouhé předehry. Natrhl jsem jí silonky a tanga. Rozepl jsem si poklopec, stáhl trenky a zajel do ni. Přirážel jsem silně a rychle. Několikrát za sebou. Kousala mě do ušních lalůčků. Udělala mi několik cucfleků na ramenech. Pokousal jsem ji taky. Než jsme se společně oddali vrcholu, stihnul jsem z ni sundat šaty i podprsenku. A nevím jak, ale moje oblečení bylo taky pryč.

Byli jsme celí od písku. Chvíli jsme leželi a koukali na nebe. Bylo poseté hvězdami.

Zvedla se. Podala mi ruku. Vstal jsem. Rozběhli jsme se do nočního moře, jehož vlny se už uklidnily.
"Miluji tě, Danieli," řekla El, a svit hvězd ozařoval její tvář.
"Ja tebe taky, Elizabeth.

Po dalších kolečkách plných vášně, jsme se vydali těsně před rozedněním domů. Z večeře v luxusní podvodní restauraci sešlo, ale za to jsme si užili něco mnohem lepšího. Kuš s tím překvapením, můžu ji tam vzít kdykoliv.