FLOVE

9.chapter / To ta dovolená pěkně začíná.

Z pohledu Daniela

Nastoupili jsme do výtahu. Zmáčknul jsem tlačítko s číslem 42. Byla mezi námi zvláštní atmosféra. Nevím proč, ale je naštvaná. Je naštvaná na mě. Viděl jsem jí na očích, u toho stolu, když jsem se nabídl že ji doprovodím, že o mou společnost nestojí. Ale já se jen tak nevzdávám, potřebuji si s ní promluvit.

Hodně mě překvapilo, že je dcerou mého nového obchodního partnera. Kdybych se s ní třeba jen vyspal a nějak ji ublížil, mohlo by naše partnerství krachnout. Ale co to melu, na tom mi vůbec nezáleží. Záleží mi jen na ní. Štve mě, že se na mne celou večeři nepodívala, potřebuju její pohled. Za to já jsem na ní koukal celou dobu a vůbec jsem nedával pozor, budu muset zjistit od Vincenta, mé pravé ruky, jak se dohodli a nedohodli na tom projektu.

Dveře od výtahu se zavřely a kabinka se dala do pohybu.

Třinácté patro.

Čtrnácté patro.

Ticho.

Dvacáté páté patro.

Dvacáté šesté patro.

Pořád to zatracený ticho.

Třicáté deváté patro.

Čtyřicáté patro.

Ne, už to nevydržím. Nezvládnu to.

Z pohledu Elizabeth

Zmáčkl tlačítko stop, výtah se zastavil a otočil se ke mně. V očích se mu zračila nutnost, potřeba a chuť. Popadl mě za pas, přirazil mě ke stěně a přitiskl jeho plné, boží rty na ty mé. Žhavě vrazil do mých úst jazykem a hledal ten můj, samozřejmě jsem mu byla nápomocná. Z toho polibku se mi podlamovala kolena, kdyby mě nedržel tak pevně klečím už na podlaze. Panebože, líbá jako ďábel.

Přesně o tomhle jsem snila od prvního okamžiku co jsem ho zahlédla.

Počkat vážně se tady teď děje to co se děje a ještě ke všemu s ním ?

Silně jsem ho ode mne odstrčila a vrazila mu facku. Stálo mě to hodně síly, nechtěla jsem aby mě přestal líbat, ale vzpomněla jsem si na Ryana a pak i na tu podělanou barbie, s kterou určitě něco má a v poslední řadě jsem si vzpomněla i na Williama. Tohle je prostě nepřípustný.

Zmáčkla jsem 42 a výtah se dal zase do pohybu.

Tvářil se překvapeně, nečekal to.

Z pohledu Daniela

Já, tohle... eh.

Čekal jsem cokoliv, jakoukoliv reakci ale facku? Je bezpochyby první žena, která mi kdy vlepila.

Co jí sakra tak žere? Kdyť nejdřív spolupracovala a užívala si to a teď?

Vážně jsem chtěl zůstat jen u polibku!

Z oka se jí dostala kapka slzy.

Proč pláče?

Jemně jsem si jí přivinul blíž k sobě, chytl jsem jí za tvář, podíval se jí do očí a palcem jsem tu slzu setřel.

"Elizabeth, co se děje ?"

"Nechci, nemůžu s tebou nic mít. Doma mám přítele, kterého miluju. Navíc jseš partner mého otce, to prostě nejde," řekla potichu.

Cink.

Dveře se otevřely a ona vyšla.

Na patře se na mě podívala a s chladným hlasem plný nenávisti a pohrdání dodala :

"Mimochodem do postele dostaneš Edith snáz než mě, čeká na tebe dole, kdyť jste se u stolu málem neudrželi.

Přeji dobrou noc, pane Bettencourte,"

otočila se na podpatku a odešla.

Chtěl jsem za ní vyběhnout a vysvětlit jí, že s Edith nic nemám a nestojím o ní. Ale její slova mě zmrazila, nemohl jsem se pohnout, nemohl jsem se ani nadechnout.

Ta zasraná blonďatá štětka Edith.

Dveře od výtahu se zavřely a já sjížděl dolů.

Z pohledu Elizabeth

Měla jsem co dělat abych cestou do pokoje od výtahu nezkolabovala, motala se mi hlava a píchalo mě u srdce.Bolelo mě to,co jsem mu řekla, ho určitě taky ale bylo to tak.

Došla jsem do pokoje, sundala si boty a plácla sebou do postele. Poslední myšlenka která mi prolétla hlavou, než jsem únavou usnula byla :

"To ta dovolená pěkně začíná."