FLOVE

7.chapter/ Musím se chovat jako pravá slečna O'Brianová.

Osprchovala jsem se, oblékla se do černých uplých šatů, které zvýrazňovaly mé křivky, tyhle šaty mi koupila máma při nákupu s Deborah. Rozpustila jsem si mé dlouhé, hnědé vlasy které se zformovaly do lehkých loken, lehce se nalíčila, přece nechci vypadat jak předražená prostitutka.

Vzala jsem si černé boty na vysokém podpatku, a celý outfit jsem doladila černým psaníčkem.

Dorazila jsem do restaurace s asi 15ti minutovým zpožděním, u dveří čekal čísník který mě odvedl ke kulatému stolu. Z 6 židlí byli 4 obsazené, takže přeci jen nejdu poslední. Když jsem přistoupila ke stolu zvedly se na mě všechny oči. William s mámou byli naštvaní, chlap po Willově pravici mě sjel chladným pohledem stejně tak, jako žena po jeho pravici. Byla to hezká, asi 45ti letá, uhlazená, dokonalá blondýnka. Tomu chlapovi vedle ní mohlo být asi 60, na hlavě mu rostly šedé vlasy, které měl perfektně zastřižené. Na sobě měl dobře na míru šitý oblek, který musel stát cele jmění. Ta " barbie" měla po své pravici dvě volné místa. Rozhodla jsem se pro místo dál od ní, takže blíž k matce, která funěla jak drak vztekem ale snažila se to skrývat. Slušně jsem pozdravila a posadila se.

Ten zachovalý děda se představil jako Vincente Cruz a ta barbie jako Edith Brown.

Bylo mi řečeno přesně to co jsem usoudila už na začatku, že čekáme na hlavního partnera a majitele tohohle hotelu, který se bohužel někde zdržel.

Začli jsme si mezi sebou vyměnovat formality typu jak se vám tu líbí?, jaká je voda? A tak dál.

Děda Cruz se pak zaměřil na mě.

" A kde studujete slečno O'Brienová ?

" Jsem ve druhém ročníku na Etonu, pane Cruz," odpověděla jsem mu mile.

"Jste tak mladá, co máte v plánu po škole?"

"Chtěla bych studovat na Oxfordu, je to mnoholetá rodinná tradice." Rodinná, rodinná, bla bla. Kdyť sakra jaká rodinná tradice? Je to tradice Williamovi rodiny, ano sice moje babička studovala na Oxfordu, ale nedělala se z toho žádná přiblbá tradice. Kdyť nejsem ani Willova pravá dcera ale to nesmím říct, nikdo kromě Mar a Clementa to neví. Fotky poupravili v photoshopu, smazali všechny spojitosti mezi mnou a mým pravým tátou, mezi mnou a mým životem do sedmi let, Will to na své blízké a známé nahrál tak, že mi chtěl dopřát nejkrásnější dětství a proto jsem jakože s mámou žily do mých 7 let na venkově, on za náma jezdil a takové další lži. A to vše jen pro dobrou pověst rodiny, co by se přeci mezi lidmi šuškalo " hele lord O'Brien si vzal nějakou štětku s děckem. blabla" takže jednodušše, nikdo z venku neví že nejsem jeho dcera. Doma, když jsme sami ho můžu oslovovat Williame ale na veřejnosti "otče". Musím se chovat jako pravá slečna O'Brienová.

"Oxford je vážně skvělá volba, jde vidět jak moc si vážíte své rodiny, když tuhle tradici nechcete zavrhnout. Hodně štěstí," pozvedl sklenku se šampaňským pan Cruz.

Vzala jsem svou sklenku, čisté vody, cinkla jsem si s ním a napila se.

Ke stolu mezitím došel nějaký muž v černém, dobře padnoucím obleku, který musel stát taky majlant, v bílé košily a když jsem se mu podívala do obličeje, ztuhla jsem, úplně mi zamrazilo. Z toho šoku jsem se zakuckala vody a začla jsem se dusit.

Stál tam totiž...

POZNÁMKA

Dalsi kapitola za mnouu.Strasne me bavi to psat.Konecne se dostavam k zajimavejsim vecem.Jsem rada, ze to vubec nekdo cte.

Taky budu rada, kdyz tady za zanechate jakykoliv koment. At uz kritiku nebo pripominku, napad ci co.

Jak dopadne vecere? Kdo tam stoji? Co ji Ash taji?

Na obrazku je tak pro predstavu El.

p.s. jo miluju gossip girl hh

whxterose ♡