Attractive Idiot // larry

Chapter five

(Louis's POV)

Oh můj bože, byla první věc, která se mi prohnala hlavou, když jsem se probudil. Mou hlavu ovládla nesnesitelná bolest a můj žaludek mě nenáviděl.
"Do háje...," zamumlal jsem potichu a obličej si promnul dlaněmi. Opatrně jsem otevřel své unavené oči a hned je zavřel, protože v pokoji se nacházelo až moc světla, vycházejícího zvenčí.
Po několika minutách ležení a litování jsem se odhodlal své oči znovu otevřít. Nejdřív jedno, poté druhé.
"Co to...?" Nejsem ve svém pokoji. Nejsem ve své posteli. Jsem v Harryho pokoji a jeho posteli. Téměř nahý. Co se, do prdele, stalo?
Díkybože, byl jsem alespoň v posteli sám.
"Ha-Harry?" Zvolal jsem nakřáplým hlasem a o pár sekund později se už daná osoba objevila ve dveřích.
Vlasy měl rozházené a na sobě šedé Nike tepláky (věděl jsem jejich značku, protože je nosil neustále) a bílé triko, přes které průsvítala tetování na jeho opálené kůži.
"Ale, ale. Princezna se nám probudila," ušklíbl se a se založenýma rukama na hrudi se opřel o rám dveří.
"Na co tím narážíš?" Zamračil jsem se a posunul si peřinu blíže k obličeji.
"Je třičtvrtě na dvanáct. Spal jsi jako zabitý."
"KOLIK JE?!"
"11.43, přesněji. Copak? Nedělní oběd u babičky se přesunul na sobotu?"
"Už hodinu mám být ve studijním kroužku!"
"To nemyslíš vážně, že ano?" Skrčil obočí a zasmál se. Škaredě jsem se na něho podíval a prudce se posadil, což nebyl dobrý nápad.
"Co tím jako myslíš?"
"Studijní kroužek? V sobotu? V sobotu dopoledne? Oh, můj bože," zatřásl hlavou a vydal se pryč z místnosti.
"Kde mám mobil?" Křikl jsem na něho ještě. Neodpověděl, ale o pár sekund později přišel zpátky i s mým mobilem v ruce.
"Je slušné říct děkuji," dodal a podíval se na mě. Ignoroval jsem ho a odemkl svůj mobil.
"Do prdele." Zaklel jsem, když jsem si všiml nepřečtených zpráv a zmeškaných hovorů, které patřily Eleanor, dívce ze skupiny.
Eleanor: Ahoj, Louisi, jaktože tady ještě nejsi?
Eleanor: Jsi v pořádku?
Eleanor: Ignoruješ mě?
Eleanor: Tohle přestává být vtipné, Louisi. Odepiš mi.
A dalších takových tam bylo něco přes deset.
"Páni. To je tvá přítelkyně nebo máma?" Zašklebil se Harry, když si lehl vedle mě. Jeho postel byla obrovská, takže i přesto, že si tady lehl, zůstal mezi námi velký kus prostoru.
"Ty sis ty zprávy přečetl?!"
"Možná." Neměl jsem chuť, ani sílu se s ním hádat, tak jsem to nechal být.
Odpověděl jsem ji, že jsem v pohodě, a poté mobil odložil na stoleček vedle postele. Harry stále ležel vedle mě a něco ťukal na mobilu.
"Tak," začal jsem a lehl si na záda, "teď mi sakra řekni, co se včera dělo."
Podal mi jeho mobil se škodolibým úsměvem na rtech.
"Co?" Nechápavě jsem se zatvářil, ale mobil i tak vzal.
"I wanna, I wanna, I wanna, I wanna, I wanna really really really wanna zigazig ah," ozývalo se z mobilu a mě se zarazil dech. Oči mi divem nevypadly z důlku.
"To nejsem já." Řekl jsem a mobil si přiložil k hrudi displejem dolů.
"Opravdu?" Vzal mi mobil. "Tak jak," přetočil kousek videa, a já se bál, co z toho vznikne, "mi vysvětlíš toto?" Podal mi mobil zpátky do ruk a pustil video.
"Jsem Lou Tomlinson a mám rád banány."
"O kurva fix," promnul jsem si obličej a cítil, jak pomalu rudnu.
"No, banány jsou náhodou fakt dobrý."
Podíval jsem se na něj se skrčeným obočím a on pokrčil rameny. Můj obličej vypadal trochu vystrašeně a zároveň překvapeně.
"Jsi bisexuál?" Vyhrklo ze mě a já poté zamrzl. Co to do mě vjelo?!
Harryho odpověď mě ale velice překvapila. Velice.
"Yep. Jak jsi na to přišel?"
(a/n: doporučuji vám pustit si při čtení následujícího písničku all i want od kodaline, talk me down od troye sivana, protože to bude #deep af ❤️)
Mlčel jsem a otočil se k němu zády. Do tváří se mi hrnula červeň.
Chvíli bylo ticho, dokud Harry nepromluvil.
"Počkat." Začal a otočil si mě k sobě. Koukal mi hluboce do očí. Jako by se zeleň v jeho očích, připomínající smaragdy, vsakovala do mé oceánské, chladné modré. Jeho oči byly krásné. Opravdu hodně krásné.
A jeho tvář? To pořádně nejde popsat.
Plné, růžové rty, byly jemně pootevřené. Na tváři měl jemné strniště. Hleděl mi vstříc do očí a vypadal jako Bůh všech bohů (a taky tak voněl).
"Ty jsi těmi 'banány' nemyslel normální banány, že?"
Mlčel jsem a pohled odvrátil jinam. Byl jsem si jistý, že už to pochopil a odpověď si domyslel. "Kdy jsi to zjistil?" Zeptal se tiše a opatrně a jeho hlas byl klidný. Lehl jsem si na bok a on zalehl naproti mně. Byli jsme si tváří v tvář.
"Osmá třída," začal jsem a zavzpomínal v paměti. "Všichni kluci se bavili o holkách, a o všem s tím spojeným. Byli z toho nadšení, vzrušení, a tak. Já to ale vnímal naopak. Nic to se mnou nedělalo - na rozdíl od fotky DiCapria," lehce se zasmál a ve tvářích se mu zjevily ďolíčky.
"Johny Depp za mlada taky nebyl nejškaredější," řekl a lehce se usmíval.
"To je pravda," zasmáli jsme se společně.
Leželi jsme tam aspoň hodinu a půl. Naproti sobě, koukajíc si do očí, naše slova i občasný smích byly tiché. Byli jsme to jen já a on.
Pouze a pouze my dva. Povídali jsme si o tom, kdy jsme to zjistili, komu a kdy jsme se přiznali a podobně.
A pak to přišlo. Neplánovaně, pomalu a tiše. Přibližoval se k mému obličeji a políbil mě. Jeho růžové rty obklopily ty mé. Nemyslel jsem na nic jiného, než na jeho prsty, hladící mou pokožku a teplé rty obklopující ty mé. Nesnásěl jsem ten pocit, že ho někdy miluju.

holy sh^t nějak se to zvrtlo😂 anyway, holá. Dnešní několika hodinová cesta se vyplatila a tady je další díl💁🏻😎
Chyby ještě nejsou opravené (jak jinak tho), ale snad se díl líbil.
VOTES & COMMENTS POTĚŠÍ (prosím, nějakej ten komentík tady?:-))

Žijte blaze a jezte jablka!
All the love, H.