Attractive Idiot // larry

Chapter two

Byla sobota ráno. Ležel jsem ve své posteli, zabalený v dece, která mi zasahovala až do půli obličeje. Dešťové kapky bouchaly na okno a venku se blýskalo a hřmělo. Vidím to tak, že dnes zůstanu celý den v bytě a budu se učit, číst nebo koukat na filmy.

Vybral jsem se z postele pouze ve svých boxerkách. Jenže mi byla zima, a tak jsem si ze židle vzal svetr. Byl šedý, volný a dokonale dlouhý. Rád jsem ho nosíval o podzimních dnech, které byly jako dnešní.

Vyšel jsem z pokoje přímo do kuchyně, kde jsem postavil vodu na kávu. Unaveně jsem si zívl a zády se opřel o kuchyňskou linku. Podíval jsem se na pohovku a všiml si potetované ruky, která z ní trčela. Nejdříve jsem se lekl, pak mi ale došlo, co se tady v noci dělo.

Udělal jsem ke gauči pár kroků a poté se mi naskytl pohled na Stylese. Rozvaloval se tam po celém gauči, pusa jemně otevřená, ruka přehozená přes okraj černé látky. Měl na sobě jen boxerky a vzhledem k tomu, že ležel na břiše, jsem měl výhled na jeho pozadí. Nadzvednul jsem obočí a kousl se do rtů. Když jsem si pak uvědomil, co dělám, zatřásl jsem hlavou a odvrátil rychle pohled.

Voda v konvici už dovřela, takže jsem se přesunul zpátky do kuchyně, kde jsem si zalil kávu, která následně provoněla byt. Zaslechl jsem zamručení ozývající se z pohovky.

„Harolde, padej z tý pohovky," řekl jsem nezaujatě, zády k němu.

„Mmh..." Bylo odpovědí, která se mi dostala. Protočil jsem očima a šel k ledničce, kde jsem si vytáhl mléko a následně ho nalil do kávy.

„Harry, vystřel z tý sedačky," rozkázal jsem mu a položil kávu na konferenční stolek vedle pohovky. Otočil jsem se zpátky k Harrymu a sehnul se k němu. Víčka se mu jemně třásla, obličej měl namáčknutý k černé kožené látce a líčka červená.

„Harr-" Nestihl jsem dopovědět a jeho silná, potetovaná paže si mě přitáhla k sobě, tak, že mě shodil vedle sebe a držel mě silně kolem pasu. Obličej jsem měl blízko jeho ramene. Jeho dech dopadal na mé čelo.

„HAROLDE! OKAMŽITĚ MĚ PUSŤ!" Křičel jsem a máchal sebou, až tak, že se lehce zasmál.

Stále měl zavřené oči a na rtech jemný úšklebek. Svýma dlouhýma nohama obmotal ty mé a stále mě držel u sebe. Jak může, do prdele, někdo být takhle silný? Ještě když skoro spí.

„Harry! Pusť mě! Hned!" Nepřestával jsem sebou máchat, ale jeho stisk nepovoloval.

„Teda Tomlinsone, jestli tě někdy unesou, budeš fakt v pytli, neumíš se vůbec bránit," prohlásil a obmotal si kolem mě i druhou paži.

„Harry, pusť mě!"

„Popros."

Mé obočí vystřelilo až k mým vlasům.

„Na to zapomeň. Tebe prosit opravdu nebudu. A už mě pusť," žadonil jsem, ale jeho stisk pouze zesílil a on si mě přitáhl blíže k sobě, tak, že jsem měl záda přilepené na jeho hrudi. Jeho nohy byly teplé, stejně tak jako jeho paže a dech.

Cítil jsem se zvláštně, a když jeho ruka zabloudila pod můj svetr, tělem mi projel, mně dosud neznámý pocit.

(Harry's POV)

Oh, sakra, sakra. Tam jsem ruku dát nechtěl, přísahám, že ne.

Jeho pokožka byla horká a hladká, a při mém doteku se zachvěl.

„Harry, co to sakra děláš?" Promluvil roztřeseným hlasem a já ruku rychle odtáhl.

„Nic. Popros a pustím tě," řekl jsem už s normálním výrazem a stále ho pevně držel.

„Nebó," začal a snažil se mou ruku odtáhnout, „mi uděláš radost a hned mě pustíš a já ti za to nechrstnu horkou kávu do ksichtu." Zamračil jsem se a kousl se do vnitřní strany líce.

„Neudělal bys to," ušklíbl jsem se a pootočil si ho tváří k sobě. Jeho tvář nabrala červené barvy, jeho modré oči připomínající barvu oceánu přímo propalovaly ty mé. Tlak proti mým pažím zmizel, Louis uvolnil své svaly a já se tak vítězně usmál.

„Dávám ti tři sekundy, abys mě pustil," zašeptal, nespouštějíc ze mě zrak. Mlčel jsem a držel ho, stále.

„Fajn." Jedna jeho ruka vyklouzla z mého sevření a natáhla se ke stolku, který k mému neštěstí byl příliš blízko gauče. Ten malý skřet dosáhl skoro až na hrníček, a když jsem viděl, jak se jeho prsty nebezpečně přibližují k bílému a horkému povrchu, musel jsem zakročit. Chytil jsem jeho ruku a přitisknul mu ji k tělu, načež se mi dostalo zlověstného zavrčení.

„Ale, ale. Princezna se zlobí," zasmál jsem se a rozesmál se ještě víc, když sebou trhal jako o život.

„Nehodláš mě teď znásilnit, že ne?" Kousl jsem se do rtu a dělal, že přemýšlím. „Tvá ruka je totiž nebezpečně blízko mýho zadku, Harolde. Okamžitě. Ji. Dej. Pryč."

„Kdybych to chtěl udělat, už to udělám. Co za to, když tě pustím?"

„Prosím? Děláš si srandu, že ano?"

„Měl bych?"

Povzdechnul si a zakoulel očima.

„Fajn. Co po mě chceš?" zeptal se otráveně a díval se mi do očí. Překvapeně jsem nadzvedl obočí a představil si sebe s korunkou na hlavě, na které je nápis Vítěz. Nemyslel jsem si, že by se nechal takhle lehce vzdát.

„Pojď dnes se mnou a Thomasem do baru."

„A to proč, hm?" Drze se ušklíbl.

„Jestli chceš, abych tě pustil, tak řekni, že jdeš."

„Ne." Je vážně drzý. Začal sebou škubat, opět. Kdy už pochopí, že mu to k ničemu není? Pomyslel jsem si.

„Fajn. Můžeme takhle zůstat celý den, jestli chceš," pokrčím rameny a zavrtím se, aby se mi leželo lépe. Až teď jsem si uvědomil, že má na sobě vlastně jen spodní prádlo a svetr. Vypadal hodně dobře, červený od hněvu, tak malý a bezbranný...

Vzpamatuj se, Stylesi!

„Prosím." Řekl ostře a přestal sebou škubat. Mlčel jsem a zvedl svou hlavu. „A teď mě pusť."

Nadzvednul jsem obočí a falešně se usmál.

„A teď řekni, že s námi půjdeš do baru." Opřel jsem se o loket a koukal na něho. Jeho tvář byla celá červená, dokázal jsem si představit, jak z jeho uší srší pára. A pak spustil.

„Ty jeden zatracenej pitomče, nenávidím tě, přeju si, abych už byl z tohodle bytu pryč, uh, jseš takovej..."

Pokračovalo to asi další minutu, než zmlkl. Konečně.

„Už jsi skončil, princezno?" Promluvil jsem a on zakřičel přes celý byt, ba i celý dům a Londýn.

„FAJN! Půjdu tam s vámi! Ale přísahám, že tě jednou zabiju," křičel, ale pak svůj hlas utišil. Vítězoslavně jsem se usmál a pustil ho. Bohužel, k jeho smůle, byl moc na kraji, a spadl na zem.

Oops.

„HAROLDE!" Ozvalo se ze země a já měl co dělat, abych nevybouchl smíchy.

S tebou si ještě užiju, Lou.

Hola! Guess who's back (back again). Yup, jsem to já a další díl, který se, doufám, líbil. Vote, comment, a tak. Hvězdičky u první kapitoly mě hodně potěšily, děkuji za ně!❤

All the love, H.