'FRIENDZONE'

,, tak to beru"

Dopředu se omlouvám za chyby, ale píšu to na mobilu ve vlaku cestou z cyklistického kurzu a mě chytla strašná chuť něco napsat. :)
Vaše El :))
---
Harry seděl na tom samém místě jako tenkrát Nick. Díval se z okna a asi přemýšlel o něčem moc vážném, když byl tak napjatý. Koupila jsem si kafe a sedla si k němu.
,, O čem tak přemýšlíš Harolde?"
,, Baví tě to?"
,, Podle toho co. Třeba šachy mě nebaví. A nebo sekat trávník."
,, Ale no tak Emily."
,, Jako já nechápu, co ode mě kurva čekáš. Chováš se mně, jak ke kusu hadru, ne promiň. Jak k osobní šlapce!"
Trošku jsem bouchla do stolu, ale jak jsem si později všimla, tak to bylo asi dost nahlas, protože se na nás koukala celá kavárna.
,, Nechceš se jít radši projít?"
,, Měla bych chtít? Vždyť se ke mně chováš fakt jak k osobní šlapce."
Harry se na mě smutně podíval a já se snažila nezměnit názor. I když to bylo sakra těžký. Nedokázala jsem mu být ona blízku. Nedokázala jsem ustát, že není můj, ale že je té kravky Gabi a ne můj. Už dávno vím, že miluju Harryho. A proto mě tolik sere, že má Gabi. Pizda vypatlaná. Vstala jsem, ale Harry ke mně natáhl ruku. Dotkl se mě jen na vteřinu, ale přesto mi ten dotek poslal do ruky elektrické náboje, které se rozlehly do celého mého( teď křehkého) těla. Chtěla jsem tam s ním být. Chtěla jsem, aby se mě dotýkal, ale věděla jsem, že jestli tam zůstanu, tak to dopadne zle. Harry si nesmí myslet, že když pískne, že já přiběhnu.
,, Neodcházej ještě. Prosím."
,, Harolde. Už nemám sílu. Nemám sílu na to, abych vstala, až mi poněkolikáté podkopneš nohy a necháš mě ležet. Sbohem Harry."
Vzala jsem si klíče, mobil a peněženku a šla jsem pryč. Bolelo to. Hodně. Ale co jsem s tím mohla dělat? Měla jsem snad zůstat, pak se s ním vyspat a být pak zase odmítnuta?
Nasedla jsem do auta a vyjela jsem směrem k tetě Izzy. Mezitím jsem vytočila její číslo a pustila si to na repráky. 

,, Ahoj Em!"

,, Ahoj teti. Máš teď hodinku čas? Potřebuju si vyčistit hlavu od těch všech problému a ty mě toho umíš zbavit."

,, Jasně! Kde jseš? Mám pro tebe přijet? Nebo mě vyzvedneš ty? A kolik si mám vzít pro jistotu kreditek? A taky budeme muset zajím do Armani. Mají novou kolekci botiček a já nutně potřebuju nové."

usmála jsem nad rychlostí mluvení mě nejoblíbenější tety. Teta Katelyn je pěkně pitomá. 

,, Přijedu pro tebe domů. Už jsem na cestě. A těch kreditek? Co nejvíc prosím."

teta se zasmála a hovor típla. Jela jsem a poslouchala Team od Iggy. jak já tu písničku miluju. Před domem tety jsem zatroubila a já viděla, jak moje krasná teta běží na tech obrovských podpatcích a ještě se otáčí a posílá tomu svému příteli pusu. Hned ke mně nastoupila s výrazem, jako by byla malé dítě o vánocích. 

,, No ahoj Emily. Jsem tak ráda, že jsi zavolala. Aspoň někdo mě dostal z té postele. On je strašný drak."

vybuchla jsem smíchy a byla ráda, že teta sdílí stejný humor jako já. 

,, Tak to nemáš zač. Kam se jede?" 

,, Nejdřív koupit šaty tobě a pak mně. A taky jsem se tě chtěla na něco zeptat."

zrovna jsme stály na červenou a já se na ní mohla podívat. 

,, Budeš můj svědek?"

Rozzářily se mi oči štěstím. Takhle se lidi zlepšuje nálada. Tohle bych měla asi naučit Harryho...

,, Jasně teti! Takže si budu muset koupit nový šaty, šperky, boty, spodní prádlo... A to jako budu muset vymýšlet tvůj únos?!"

Teta jen přikývla a já měla velkej úsměv jak Mount Everest.

,, Tak to beru."