'FRIENDZONE'

Sbohem Harry

Seděli jsme všichni tři na gauči a koukali se na Rychle a Zběsile 7. Jediné, co jsem z toho filmu pochytila bylo to, že byl už u konce. Hlavou jsem se opírala o rameno Brada a Harryho skoro ignorovala. I když se o něco snažil, myslím jako nějak navázat na něco řeč, tak jsem ho docela úspěšně ignorovala. Sice jsem byla smutná, že ho nemůžu chytit za ruku, ani ho políbit, ale co se dalo dělat? Nechodila jsem s ním a byl tu i Brad, takže by to stejně neklaplo. Na televizi už začaly líně plavat titulky a já měla na něco chuť. Jen jsem přesně nevěděla na co. Jestli na Harryho, a nebo na něco sladkého. 

Potřásla jsem hlavou nad myšlenkou, jak mě Harry drží, líbá a já se nemohu nabažit jeho doteků. Vstala jsem a šla se podívat, jestli Ingrid něco napekla a nebo jestli si musím něco upéct. Ingrid, která měla od včerejška dovolenou, mi slíbila, že mi něco upeče před jejím odjezdem. Ale když jsem se podívala do ledničky,  tak jsem zůstala zklamaná. Lednička sice byla narvaná k prasknutí, ale žádný božsky koláč od Ingrid tu nebyl.  Měla jsem ale strašně obrovskou chuť na to sladké. 

,, Hej kluci!"

Z obýváku se ozvalo jen pouhé zabručení. 

,, Pomůžete mi péct? Mám strašnou chuť na sladké a Ingrid nic nenapekla."

Další zabručení. Už mě to přestává bavit. Mám chuť tam vletět a něco jim říct. A to něco ve stylu: Jestli nepřijdete, tak vás oba dva vykastruju a dám vám ty koule sežrat. 

Jako okey. Pečení mě docela baví, ale musí tu být někdo se mnou. Sama to je taková nuda. 

,, Tak dělejte! A nebo vás sem dokopu a pak vám nedám ani kousek!"

Zase zabručeli, ale hned potom jste mohli slyšet šoupání nohou. Za chvíli se u mě objevili oba dva a my se mohli pustit do kuchtění. Muffiny úplně miluju a taky miluju, když dokopu Brada, aby pekl se mnou. Vždycky je to obrovská legrace a jsme celí od mouky a od vajíček. S Harrym? Pečení je peklo. Nikdy z toho nevyjdu bez toho, aniž bych nebyla úplně jako muffin. Ale fakt. Stačilo by mě jen strčit do trouby a za dvacet minut si mě můžete sníst. 

Zapli jsme si na plno hudbu a snažili sek, aby ty přísady byly v míse a ne na nás (i když... to byl nadlidský úkol). Harrymu začal zvonit telefon a odběhl pryč. Hned, co se za ním zavřely dveře, Tak Brad na mě spustil.

,, Ségra?"

Pokývla jsem na něj hlavou a dala další dávku do trouby. 

,, Potřeboval bych s tebou mluvit. O mně, Harrym a o Gabi."

Docela mě to šokovalo. Myslela jsem si, že o tom nechce mluvit. Chápala jsem to. Má něco s bejvalkou kluka, kterého miluju. To chce čas vstřebat. Asi pochopil, že má pokračovat a tak pokračoval. 

,, Víš, asi týden před svatbou jsem byl u Gabi. Asi víš, co jsme tam dělali. No a přitom někdo zazvonil. Oba dva jsme docela ztuhli, protože to její kamarádky  být nemohly. Ty byly někde s kluky u bazénu a její rodiče by přece nezvonili. Tak si prostě vzala župan a šla se kouknout, kdo to je. Samozřejmě, že Harold. Začal jsem se rychle oblékat. Slyšel jsem, jak jdou směrem do pokoje. Začal jsem totálně zmatkovat. Gabi nemá tak velkou skříň a než jsem si stačil vybrat jiné místo, tak do pokoje vletěl Harry, Gabi se tam s ním rozešla a on hned běžel za tebou."

Nevěděla jsem, co na to říct, natož abych věděla, co si o tom myslet. Strašně mě to uvnitř sebe bolelo. Ani ne to, že chtěl šukat Gabi, ale spíš to, že mi lhal. Do očí. A ani trochu mu to nevadilo. Měla jsem chuť ho ze svého života vykopnout. Ale nejdřív ho nakopnout, vykastrovat a seřvat za to, jak se ke mně zachoval. Kolik věcí mi už udělal. Kolik věcí jsem kvůli němu protrpěla. 

Bez váhání jsem vyběhla k němu do pokoje. Schody jsem brala po dvou a bez zaklepání jsem k němu vtrhla. On zrovna házel mobil na postel. Jak skvělé načasování to mám. 

,, Nechceš mi něco prozradit Harolde?" 

,, Víš, že mi nemáš říkat Harolde. Víš, jak to nemám rád."

Tak tohle mě dostalo. On mi bude  diktovat v domě, ve kterém bydlím JÁ, co mám dělat a co nemá rád? 

,, Tak zklidni ty tvoje hormony, Harolde. Ty mi tady nebudeš říkat, jak tě mám oslovovat. Sám mi lžeš do očí, děláš mi plané naděje na život, po kterém toužím, a ty máš ještě tu odvahu mi rozkazovat?! Měl by ses klidnit. Tvoje chováni... Vypadni."

Harry na mě vytřeštil oči. 

,, Co prosím?"

,,  Nedělej, že mi nerozumíš. Nechci mít nic společného s člověkem, který mi dělá ze života peklo. Takže sbohem Harry."

ukázala jsem prstem na dveře. Harry si vzal svoje věci a vypadl jak z domu, tak i z mého života. 

---

Ahoj! Právě tu je další část. Když jsem jí dopsala, tak bylo přesně čtyři hodiny ráno. :DD Moc bych vám chtěla poděkovat za 122K! <3 úplně jste mě tím dojali. Děkuju za to, jak jste to dočetli až sem. Do poslední části. Nebojte. Bude někdy za čas. Teď mám v plánu psát I can't love you. Takže doufám, že se budete těšit na pokračování. :) 

Vaše Ell :))