Agent Carter /ZASTAVENO/

15#

Ihned jsem mu skousla spodní ret. Kvůli tomu se ode mě odtáhl a já mu stačila jednu vlepit.
"Co to dopr!" zakřičela jsem na něj a strhla na nás pozornost. On si jen třel tvář a mírně se smál. Nechápala jsem ho.

"Co to ksakru mělo znamenat?!" dožadovala jsem se odpovědi. Tím jsem na sebe strhla poslední pohledy očí, které se doteď na mě ještě neupřely. Nervózně jsem přešlápla.

"Máš celkem sílu," smál se, "na holku."

"Ty idiote!" už už jsem zvedala ruku k ráně do nosu, ale něčí hlas mě zastavil.

"Pegg," ukázal se Stark se sklenkou whiskey v ruce, "tak už mého nového spolupracovníka znáš."
Každý teď na nás civěl ještě víc.

Howard ztišil hlas: "Nechcete si jít vyřešit vaše milostné problémy někam jinam?"

"Nemáme žádné milostné problémy. Pouze se tady tvůj spolupracovník neumí chovat," založila jsem si ruce na prsou a probodávala modroočka pohledem. Howard chvilku přemýšlel, ale pak úplně změnil téma.

"Tady s mým hostem pracujeme na znovuobjevení.. ehm.. však víš," zašeptal, nacož se usmál. Lidé už se vraceli ke svým starostem.

"A jak jste pokročili?" řekla jsem se silnou ironií.

"Už to skoro máme," řekl host.

"Vážně? A vy jste..? Promiňte, ale nějak jsem přeslechla vaše jméno," řekla jsem jízlivě, protože mě jen jeho přítomnost iritovala.

"Lukas, má drahá," zašvitořil.

"Super."

Howard se začal nekontrolovatelně smát: "Noták děti! Pojďte si dát drink a nehádejte se spolu! Máme co oslavovat!"

"Vy všichni!" otočil se Howard k ostatním lidem na střeše a roztáhl ruce na výraz vítání. Začal hulákat: "Všichni si dejte panáka na mě!"

Davem se protrhl hlasitý potlesk a jásot.

"Ne, že bych to už neplatil i tak," pošeptal k nám a já se tomu zasmála. Lukas spíš vypadal jako by se měl každou chvíli poblít, ale to mi bylo jedno.

Howie se ke mně nahnul a chtěl nejspíš šeptat, ale moc mu to nevyšlo.

"Sluší ti to."
Já se jen usmála a podívala se na Lukase. Už nevypadal tak moc blbě. Asi se mi to jen zdálo. Upíral na mě nekrytý pohled.

"Tak," řekl Howie vážným hlasem a tleskl se sklenkou v ruce, "když mě omluvíte, mám tu ještě pár lidí, které bych rád navštívil."

Otočil se na patě a zmizel v davu. Zůstala jsem s Lukasem sama. Tak sama, jak jen na přeplněné střeše šlo.

"Zjistí to," řekl Lukas a opřel se o stěnu.

"Zjistí co?" řekla jsem tak jedovatě, že jsem se toho až sama lekla.

"Že ho nemiluješ," odpověděl prostě a já se postavila vedle něho.

"Ty jsi nějaký chytrý," poukázala jsem a dále jsem ho probodávala pohledem.

"Jo, jsem, a nelituju toho," zasmál se.

"A taky pěkně sebestřednej idiot," řekla jsem a zády se opřela o stěnu. Viděla jsem tancující lidi. Na mysli mi vyplanul pohled na Rogerse.

"Můžeš mě urážet jak chceš, stejně si z toho nic nevezmu vážně, ale s tím ohledně Kapitána se snažím pomoct."

"Vážně?" řekla jsem nasupeně, "Tak to jsi mě neměl líbat."

"Musel jsem to zkusit, tak promiň," smál se.

"Hmm," stála jsem tam.

"Pojď se mnou do laboratoře. Řeknu ti novinky ohledně Kapa."

"Jaké?" vyzvídala jsem.

"To zjistíš až tam dojedem," usmál se kulišácký a mně přejel mráz po zádech. Přesto jsem tam s ním šla.

Otevřel mrazící box a mě opět píchlo u srdce. Snad nikdy se nedožiju toho, až se probudí. Už nikdy neuvidím jeho smích s dolíčky.

"Mám to sérum," pošeptal mi Lukas se svými ústy vedle mého ucha, "chceš ho?"

"Cože?" odtrhla jsem se od něho. Nevěřila jsem svým uším. Proč by mi to Howard neřekl?

"Mám ho už dlouho, strašně dlouho, snad od Kapitánovy přeměny."

"Jak jsi nám to mohl neříct?!" křičela jsem na něj. On se smál. Smál se a jeho smích se netišil.

"A proč bych vám to asi tak říkal?" kulil na mě oči, "k ničemu by mi to nebylo děvče!"

V tu chvíli jsem měla chuť ho skopat do kuličky, rozčtvrtit na malé kousky a spálit někde na Sahaře.

"Ví to Howard?" držela jsem kamennou tvář.

"Jistě, že ne."

"Asi víš, že mu to řeknu."

"Vím."

"Tak proč to tajíš?"

"Protože jestli mu to řekneš, nikdy neuvidíš Steva."

1K! 1K? 1K! Pujdeme slaviiit? :D Fakt se divím, že to někdo čtete. Děj je tak popřeházenej a houby na sebe navazuje a chybí mi tam kapitolky a bla bla bla bla aby se to rovnalo plnohodnotné knize, ale díky :)) K tomuto úspěchu PROSÍM, každý napiště dolů do komentářů poznámky, teorie, kritiku (doubrou i špatnou)! Budu Vám neskonale vděčná!