Láska přináší neštěstí /pozastaveno/

2.kapitola

Když jsme došli do školy, šla jsem Masonovi ukázat jeho skříňku a třídu na první hodinu. Poté jsem šla ke své skříňce a vzala si učebnice a šla do své třídy. Pozdravila jsem se se svojí nejlepší kamajádkou Sofií a s ostatními kamarádkami a sedla si na své obvyklé místo, do čtvrté lavice. V lavici sedím se šprtem jménem Owen. Má jen jedinou výhodu v tom že mi radí při testech. Jinak ho nemám moc ráda jelikož mě nabaluje ale mě nepřijde hezký. Přijde mi slyzkej a já mám na lepší! Ano, na lepší. Třeba na toho nového kluka Masona. Je hezký a nejlepší na tom je, že máme společnou cestu do školy a..... "Crrrrrr..." ze zamyšlení mě vytrhlo zvonění, ohlašující začátek vyučování. Do třídy vešel náš učitel matematiky, fyziky a chemie. Teď jsme měli matiku. Učitel něco psal na tabuli a já si v hlavě přehrávala ranní incident: srážka s novym klukem, společná cesta do školy, provedení školou, ukázání skříňky a třídy... Po 45 min. konečně zazvonilo na přestávku a celá třída se dala na utěk z této třídy. Já vyšla až po největším návalu. Se Sofií jsme šly ke svým skříňkám a dali si tam učebnice a vzali si jiný. Spolu se Sofií sem šla do třídy na biologii na druhý straně chodby. Než jsme přešli chodbu uviděla jsem Masona a přiběhla k němu.
"Ahoj " pozdravila sem ho.
"Ahoj"
"Jaká byla první hodina?"
"Nebylo to špatný. Učitelé tu jsou docela vpohodě a nevýš kde je učebna chemie?"
Skvělý. A ano vím. Naproti biologický učebně. Tam teď dem, tak pojď snámi ukážu ti to."
"Dobře, děluju" odpověděl Mas.
K biologické a chemické učebně jsme šli v tichosti. Když se od nás Mason odpojil a já se Sofií vešly do třídy a usadily se v lavici, vyhrkla na mě:
"Kdo to byl? Toho jsem tu ještě neviděla a jak ho znáš? Máte spolu něco?!" vyhrkla udýchaně.
Šokovaně jsem na ní civěla a nakonec odpověděla:
"To je Mason a ráno jsme se potkali cestou do školy. Nedávno se sem přistěhoval a já mu ukázala jeho skříňku a třídu. A ne! Nic spolu nemáme!" začala jsem se smát.
Po chvilce se ke mě přidala a ani jsme si nevšimly že do třídy už přišla učitelka. S výhružným pohledem nás pozorovala a docházela jí trpělivost. Náhle jsme se přestaly smát, jelikož začala psát na tabuli naše jména a stránky které máme vypracovat. No super! Zvláštní úkol...to mi určitě zabere celý večer. Zlobyla sem se na sebe. A to jsem chtěla jít s Masonem ven a líp se sním pozvat, ale stejně nevím jestli by měl čas.
Po zbytek hodiny jsme se Sofií mlčely.
Po skončení všech dnešních hodin jsme šli na oběd do velké školní jídelny. Poté co jsme si vzaly se Sofií tác s jídlem, jsme hledaly volný stůl. Rozhlížela jsem se po jídelně a zaznamenala volný stůl u kterého seděl Mason. Jelikož tam seděl sám tak jsme si kněmu přisedli a pustily jsme se do našeho obědu. Po dlouhém tichu jsem promluvila.
"Masone hraješ fotbal? Je tu skvělý fotbalový tým který potřebuje posilu. Někoho jako tebe."
"V minulé škole jsem hrál a rád tady budu taky hrát. Hned po obědě bych se mohl jít přihlásit. Díky žes mi to řekla." odpověděl s nadšením Mason.
"A málem bych zapoměla. Tohle je moje kamarádka Sofie." Ukázala jsem na Sofii sedící vedle mě.
"Ahoj, rád tě poznávám." odpověděl zaujatě Mason a záhadně a zvídavě se díval na Sofii. Sofie se začala červenat a radši odvrátila oči z jeho pohledu.
"Masone, začínáš se červenat." vykřikla jsem na něho a začala jsem se smát.
"Ne, určitě ne. Je mi jenom horko." řekl v obraně Mas, ale já mu tu lež nesežrala a začala jsem se smát ještě víc. Když jsem přestala a rozhlídla se po jídelně, všimla jsem si že se na mě upírají pohledy všech v jídelně. Cítila jsem se trapně. Radši jsme se zvedli a odnesli naše táci a poté jsme opustili jídelnu.

Pohled Masona:

Když mi Chloe představila Sofii, jsem se začal culit. Ale tak kdo by se neculil, když je hezká a má krásné hnědé dlouhé vlasy. Sice jí neznám a už se mi zalíbila.... Mohl bych jí někdy pozvat na večeři a seznámit se sní. Vypadá jako fajn holka..ale to Chloe taky..