Láska přináší neštěstí /pozastaveno/

13.kapitola

Probudila jsem se zpocená, s velmi tlukoucím srdcem, vyděšená a s pláčem. Myslela jsem si že to byla skutečnost! Bylo to fakt hrozný, nevím jestli mi ten sen něco nemaznačoval, ale doufám že né. Vzpoměla jsem si, že ve snu mi tekla krev, a tak jsem si šáhla na hlavu. Žádná krev, uf. Koukla jsem se na budíl vedle mé postele. Byly čtyři hodiny ráno. Pokusim se usnout.
Po krátké době, se mi to povedlo a usnula jsem.

Vzbudil mě budík a já vyskočila z poslete a líně jsem šla do koupelny. Tak jsem si udělala hygienu a v pokoji jsem se oblékla. Když jsem byla hotová, vzala jsem si boty, svačinu a tašku, vydala jsem se do školy. Naštěstí mi cesta ubýhala rychle a tak jsem po chvilce bylu ve škole a připravovala jsem se na hodinu.

____________________________________

Dneska to ubýhalo rychle. Sofie ani Mason se neukázali, ale to ani tolik nevadilo. Tešila jsem se na Lucky párty. Už bylo po obědě a já šla domů.

Domů sem přišla okolo třetí hodiny, takže jsem měla ještě spoustu času. Zítra je sobota, takže to do školy nemusím. Aspoň že tak, jelikož si myslím, že se na Lucky párty opiju tak bych ani nemohla s kocovinou do školy a já nerada zameškávám.

Vyšla jsem schody do druhého patra a mířila jsem do svého pokoje. Když  jsem otevřela dveře, lekla jsem se tak, až jsem nadskočila a málem spadla ze schodů které byli za mnou. Nemohla jsem se na to dívat a tak jsem zavřela dveře a počkala, až naberu odvahu vstoupit dovnitř. Po chvilce váhání a přemlouvání se, jsem vzala za kliku a otevřela dveře mého pokoje. Byl tam takový bordel jako po výbuchu bomby. Všude po zemi se válelo oblečení, různé papíry a polštáře z postele.

"To jsem ráno fakt posrala." řekla jsem sama sobě, jelikož nikdo jiný v domě nebyl. Aspoň mam o zábavu postaráno než přijede Lucka. Odhodila jsem tašku na postel a začala jsem sbírat polštáře a rovnat je na postel. Poté jsem dala všechny papíry úhledně na stůl a posbírala i pár pastelek ze země. Následně přišlo na řadu oblečení. To jsem složila a dala ho tam kam patří. Do skříně. Vypadalo to takhle mnohem líp, že jsem viděla i podlahu. Koukla jsem se na hodinky a nemohla jsem uvěřit tomu, že už je šest hodin, a tak jsem si šla dát osvěžující sprchu.

Poté jsem se vrátila do pokoje, jen s ručníkem omotaným okolo mé hrudi a začala jsem se přehrabovat ve skříni.

Vzala jsem si bílé krajkové prádlo, na to bílé rifle roztrhané na kolenou a černou halenku bez rukávů. Své blond vlasy, jsem si rozčesala a svázala do drdolu s pár volně spadnutými vlásky do obličeje. Dala jsem si mírně řasenku, kouřové stíny a jasně rudou rtěnku aby to nebylo tolik nudné. Vzala jsem si černou kabelku do ruky a dala si tam potřebné věci. Např. mobil, pepřoví sprej (pro jistotu) a peněženu abych zaplatila případně taxi domů. Jsem připravená. Pochválila jsem se v duchu s úsměvem na tváři.

Koukla jsem se na hodinky a bylo za pět minut devět hodin. Byl čas jít se bavit!

Hedi a Klárka