16ti letá Chloe žije se svým bratrem obyčejný život. Ale co se stane, až se do sousedství přistěhuje někdo nový?
To se dozvíte v tomto příběhu, tak čtěte a milujte tento příběh.
88. v #sebevražda - 6.4. 2019
Naskytl se mi pohled na mojí noční můru. Jamieho. Můj bývalý kluk, slíbila jsem si, že ho už nikdy neuvidím, ale místo toho tady stojí přede mnou. Nevím, co tady dělal, ale nechci ho ani vidět. Koukla jsem se na Sofie a té na obličeji zářil úsměv. ,,Ahoj zlato." pozdravila ho s úsměvem a rozběhla se mu do náruče. Mě se udělalo špatně a doufala jsem, že je tohle jen nějaký špatný sen, ale nebyl. On mě ignoroval. Jeli jsme s ním autem. Já jsem seděla na zadním sedadle a snažila se odpoutat pozornost od těch spojených rukou na předním sedadle. Proč mi to Sofie neřekla? Asi mě nechtěla ranit. Ale to by mě zas nepřemluvila, abych s ním jela autem na nějakou podělanou párty.
Na párty Už mám v sobě několik panáků něčeho a ani nechci vědět čeho a mám chuť tancovat. Sedím na gauči v obrovském obývacím pokoji a najednou si ke mně přisedne brejlatý kluk. Mám pocit, že ho odněkud znám, ale nemůžu si vzpomenout odkud, to je jedno, konečně někdo. ,,Nepůjdem tancovat?" zeptám se ho opileckým hlasem a nalepím se na něj. Jemu zajiskří v očích. ,,Jasně." a už mě zvedá z gauče. Uprostřed místnosti a opilích lidí začneme tancovat. Já se na něj nalepím a začnu se pohybovat do rytmu hudby. Otočím se k němu zády a začnu pohybovat boky. Otírám se o jisté partie a cítím, že se mu to líbí. Nejistě mi položí ruce na boky. Já se k němu otočím čelem a v jeho očích uvidím chtíč, jsem opilá a mám zamlženo. Proto se k němu nahnu a přiložím svoje rty k těm jeho. Jako by ho to nakoplo a už není, tak nesvůj, jako předtím. Začne pohybovat rty, proti těm mým. Chytne mě za zadek a zmáčkne ho, já tiše vzdychnu a on využije příležitosti a jeho jazyk je v mých ústech. Začneme se dravě líbat. Ne na tohle nemám. Odstrčím ho od sebe, chytnu ho za ruku a vedu ke stolu s alkoholem. Napiju se něčeho hodně silnýho a pak se k němu obrátím a opět ho začnu líbat. On se ode mě odtrhne a zašeptá mi do ucha ,,Půjdem ke mně, Chloe." já se zachvěju a přikývnu. Co to děláš Chloe!? Okřikne mě mé podvědomí, ale moje tělo říká něco jiného. On mě vede ven z domu do sousedního. Motá se mi hlava, moc jsem toho vypila. Vidím jen, jak mě vede po schodech a do pokoje. Jakmile zavře dveře, vrhne se na mé rty. Připlácne mě na stěnu a zajíždí mi rukou do vlasů. Co to dělám?! Já ani nevím, jak se jmenuje. Bože! Ale moje tělo říká něco jiného. Sundám mu triko a uvidím trochu vypracovanou hruď. On nezaostává a začíná mi vyhrnovat šaty. Pomalu se přesunujeme k posteli, na kterou mě následně schodí. Šaty skončí na druhé straně pokoje společne s mým spodním prádlem. Štve mě, že jsem nahá a on je napůl oblečený a proto se vrhnu na jeho kalhoty. Zubama mu rozepnu pásek a zip u ryflí. Začnu mu je stahovat, abych mu je mohla sundat, tak se trochu nedzvedne. Nakonec skončí na zemi. Zase zvednu hlavu k jeho rokroku a začnu brát do zubů jeho boxerky, ve kterých má už těsno. Ty skončí u kalhot někde pod postelí. Vezmu jeho erekci do ruky a začnu po ní přejíždět nahoru a dolu. Poté mu olíznu špičku penisu a následně si ho strčím celý do pusy. Zrychluju a on začne vzdychat. Když už je skoro na vrcholu, přestanu a ušklíbnu se na něj. On ani na chvíli nezaváhá a shodí si mě pod sebe. Vnikne do mě a já vzychnu. On začne přirážet a postupně zrychlovat. Naše vzdychy plní celý pokoj. Uděláme se skoro na stejně a on se vyčerpáním svalí vedle mě. Kouknu se mu do očí a v tu chvíli,jako bych vystřízlivěla. Začnu panikařit. Co jsem to jenom udělala? Já jsem taková kráva. ,,A doprdele!" vykřiknu a začnu si sbírat svoje věci. Obléknu se a popadnu kabelku, kterou jsem si přinesla s sebou. Vyběhnu na ulici a zjišťuju, že vůbec nevím, kde jsem. Najednou vedle mě zastaví auto a z něj vystupuje můj bratr. ,,Jé ahoj, co tu děláš, nemáš právě spinkat?" pokárám ho a začnu se přiblble smát. On je, jak vidím hodně naštvaný. ,,Ty jsi pila, to není možný!" zakřičí velmi naštvaně, následně si mě přehodí přes rameno a nese do auta, připoutá mě na místo spolujezdce a někam veze, asi domů. Doma mě uloží do postele a přikreje. ,,Dobrou noc" zašeptá a dá mi pusu na čelo, já hned zavírám oči a propadám se do říše snů.
Crrrrr zvoní mi budík. ,,Auuu, moje hlava!" ať ten pitomej budík ztichne. Vypínám ho a snažím se uklidnit tu přišernou bolest hlavy. Otáčím hlavu do prava a vidím mojí záchranu. Růžový prášek a vodu. Ano! Rychle ho zapiju a chvíli počkám, než zabere. Poté se zvedám z postele a šouravým krokem se vydávám do koupelny. Když se spatřím v zrcadle, tak ze zděsím. Vypadám jak smrtka. Zalezu do sprchy a vysprchuju se. Je to trochu lepší. Namaluju se a pokouším se zamaskovat ty příšerný kruhy pod očima. Poté si oblékám oblečení, aby alepsoň trochu odvedlo pozornost někam jinam, než na moje červené oči.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak a může se do školy. Beru si svojí kabelku do které si dávám učení a naházím si tam učebnice, co potřebujem. Už jsem málem vycházela ze dveří, ale naštěstí jsem si vzpoměla na brýle, aby nebyly vidět ty kruhy.
Ve škole jsem nepotkala Sofii ani Masona. Sofie nechodí po párty do školy, ale Mason nebyl na párty, nebo snad jo? Já si ze včera nic nepamatuju. Poseldní, co si pamatuju je, jak do sebe nalévám jeden panák za druhým a pak nic, okno. Ani nevím, jak jsem se dostala domů. Snad se potom někoho zeptám. Tiše vcházím do třídy a sedám si vedle Owena, to je ten šprt se kterým sedím. Jen dneska se tak strašně culí, že mi to nedá a já se ho zeptám. ,,Prosimtě, co ti je? Jsi jak rajče." když na něj promluvim, div nespadne ze židle a pak znervózní. Na hlavě má vrabčí hnízdo, jako by se ráno nečesal. ,,Jen mám hodně dobrou náladu." odpoví mi a jde z něj vycítit, že se cítí nesvůj. ,,A ty jsi celou noc četl knižky, že máš na hlavě vrabčí hnízdo, šprte?" utahuju si z něj. ,,Já jsem dělal úplně něco jiného." zamumlá, než se začne nekontrolovatelně smát. Řekl to tak potichu, že to nemohl nikdo slyšet, ale já ano. Nasadil mi tím brouka do hlavy. Co tím myslel? No to je jedno. Radši napíšu Sofii.
Já:/Co, že nejsi ve škole?/ Zanedlouho mi přišla odpověď. Sof:/Kocovina😝/
Já:/Nezávidím. A co Mason? Taky nejni ve škole./ Zajímalo by mě, proč nejni ve škole. Sof: /(poslala fotku) No nejni roztomilej?/
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Myslím, že jsem se zbláznila. To nemůže být pravda, vždyť měla Jamieho. Já už jí nechápu. Nahrnuli se mi slzy do očí. Zazvonilo, ale já jsem to nevnímala a běžela pryč. Pryč od všech a od školy. Ve dveřích jsem se srazila s učitelem a ten na mě jen nechápavě koukal a nesnažil se mě zastavit. Já jsem celá ubrečená doběhla domů a padla do postele. Když v tom někdo zazvonil. Šla jsem otevřít a po cestě jsem se snažila setřít slzy, co se mi draly do očí. Šla jsem tomu dotyčnému otevřít. Vzala jsem za kliku a před dveřma stál někdo, koho bych tu vůbec nečekala.
