Láska přináší neštěstí /pozastaveno/

9.kapitola

Když jsem scházela schody z patra, uviděla jsem z nich do obýváku. Ten pohled do obýváku, mě zaskočil. Tohle jsem nečekala, byla jsem v naprostém šoku, že jsem se nedokázala ani hnout a schovat se do pokoje aby mě neviděli. Jen jsem stála na schodech a civěla na ně s pusou dokořán. Byla jsem celkem ráda, že mě nevidí, jak na ně takhle civim, ale nešlo se na to normálně koukat.

Byl tam můj 23 letý bratr s mojí nejlepší kamarádkou Sofií, které je 17 let. Byl to na ně fakt nechutný pohled, když se líbali na pohovce uprostřed obýváku a ještě když jsem v domě já.
A jo, počkat. Oni neví že jsem tu, no jistě. Jinak by tohle nedělali.

Pohled Sofie:

Vešla jsem s Liamem do jeho domu a rozhlédli jsme se.
Chloe nebyla doma, no jasně, když byla ve škole. pomyslela jsem si a vduchu se zašklebila.
"Chceš jít ke mě, nebo to budeme dělat v obýváku?" zeptal se mě Liam.
"Ehm..v obýváku to bude asi lepší."
"Dobře. Tak pojď." popoháněl mě Liam.
"Nač ten spěch?" zeptala jsem se ho s klidným hlasem.
"Chloe se za chvilku vrátí ze školy a nechci, aby nás tu takhle našla." řekl s posmutnělím výrazem Liam. Jen jsem přikývla. Po chvilce jsem leželi už na pohovce a líbali jsme se. Po chvilce mě začal vysvlékat, jen do spodního prádla a podprsenky. Když mě vysvlékl, začal svlékat sebe a oblečení házel všude kolem sebe. Zůstal jenom v sexy boxerkách. Skoro jsem nad tím začala slintat. Zašklebil se na mě a sundal si boxerky a moje spodní prádlo. Chvilku jsem si ho prohlížela a pozorovala jeho svalnaté tělo. Liam se natáhl na stolek pro kondom a nandal si ho. Podíval se na mě s tázavým pohledem a já jen přikývla. Pomalu ho do mě zasunul a postupně nabýral na tempu. Oba dva jsme vzdychaly hlasitě a dostávaly jsem se společně na vrchol. Dorážel silně a tvrdě až jsem se udělala a on po mě. Nepřestávaly jsme vzdychat, stále nám bušilo srdce jako by mělo vyskočit z hrudníku.

Pohled Chloe:

Sofie je děvka. Ano, na to sem si už zvykla, ale že tu bude s mým bratrem?! To už je moc. Tohle mě opravdu naštvalo.

Leželi tam furt na sobě na pohovce a stále se vášnivě líbali a bylo jim jedno že je pozoruju. Rozhodovala jsem se, jestli mam na sebe nějak upozornit, nebo se mam v tichosti vrátit do pokoje...

Vytáhla jsem si mobil z kapsy u tepláků a vyfotila je, jako důkaz kdyby mi to rozmlouvali. Naposledy jsem se na ně podívala a vrátila jsem se zpátky do pokoje. Potichu jsem za sebou zavřela dveře, aby mě neslyšeli. Divim se, že ty dveře nezavrzaly jako obvykle. Lehla jsem si na postel a přemýšlela jsem co budu dělat.
Přibližně po půl hodině, jsem z dolního patra uslyšela hlasité vzdechání a takové to mlaskání, když někdo s někým š*ká.
Měla jsem chuť brečet a zároveň jsem byla na Sofii naštvaná. Jak mi tohle mohla udělat?! Vždyť ví, že je to můj bratr.
Najednou mě napadl docela dost zákeřnej nápad, ale doufam že se povede. Šibalsky jsem se usmála a potichu pronesla:
"Jde se na to!"

____________________________________

Sice kratší kapitola, ale i tak jsme se snažily aby to bylo zajímavé a né nějaká nuda. Pokuď se vám to líbilo dejte votes a popřípadě napište do komentu co máme zlepšit.                     
            Vaše Hedi a Klarka