Irreplaceable (TW CZ FF) ✔

3. - Hudební salonek I.

Začíná přituhovat na všech frontách. Odložím si to tu a zase zmizím! :D

-- -- --

Jenže já se s Derekem už nesešel po druhý. On neměl čas a já jsem ho nechtěl rušit a otravovat. Prostě jsem se smířil s tím, že on si našel někoho jiného na doučování.. někoho kdo byl oblíbenější než já.

Stál jsem ten den u skříněk. Znovu. V tělocvičně to dneska vyjímečně vřelo. Učitelé dovolili udělat pololetní oslavu. Většina měla dobré známky a tak si to ti oblíbenci doslova vyprosili u učitelů. A oni to povolili s tím, že tam bude aspoň jeden dozor ze sboru. Nebude alkohol.. ale to byla až směšná představa.

„Čau." ozvalo se za skříňkou, kterou jsem měl otevřenou jen na kontrolu nějakých věcí. Nebavilo mě to, ale byla tam Lydia a ta prostě chtěla abych šel. Pomalu jsem jí zavřel.. Hayden. Zamračil jsem se a trochu rozhlédl. „Nekoukej jako vyjevená krysa předtím než do ní najede auto." odsekla.

„Ne to totiž umíš jenom ty." zašeptal jsem.

„Cože?"

„Nic. Co potřebuješ?" po mé otázce jí obočí vyjelo nahoru.

„Ten nový. Znáš ho?" zeptala se najednou a koukla směrem kde měl Derek skříňku. Stejně jako já. Než jsem stočil pohled na Hayden.

„Trochu. Proč?" moje odpovědi nebyli nic moc, ale ona si nezasloužila abych se s ní vůbec bavil. Vzhledem k tomu co mi pořád dělala.

„Slyšela jsem, že.." naklonila se ke mně trochu. Hudba byla docela hlasitější než jsem si myslel.. takhle jsem líp slyšel. I ona chtěla abych o tomhle věděl očividně. „.. se mu líbíš." vydechla a trochu se jí zvednul koutek. Měl jsem tušit, že tady něco nehraje, ale v tu chvíli jsem byl vykolejený! A hodně. Její slova se mi zaryla hluboko do paměti. Zmateně jsem polkl. Moje mlčení si vyložila jako souhlas. Můj souhlas, že je to opětovaný. „Takže se ti taky líbí Stilinski!" řekla pobaveně a trochu se zasmála. Tišeji. Zvonivěji. A hlavně protivněji. „Bude na tebe čekat. Co jsem slyšela." pokrčila rameny po chvíli.

„Cože?" zeptal jsem se zmateně.

„Slyšela jsem to." zopakovala mi jako bych byl nějak mentálně zaostalý! Koukal jsem na ní trochu víc podezíravě. Měl jsem tušit nějakou boudu nebo aspoň něco. Signálů tu bylo dost, ale já na ně nekoukal. Prostě jsem jen myslel na to, že Derek Hale na mě čeká.

„Kde?" zeptal jsem se znovu zmateně. Hayden se víc nadechla. Čekala na to, že se zeptám? Nebo jí tohle taky překvapilo?

„V.. hudebním salonku." řekla až moc jednoduše. Ona něco měla v plánu. Docházelo mi to.. nebo možná ne. „Buď tam za pět minut. Pokud to bude dřív.. bude to ještě lepší." ušklíbla se.. to bylo poslední co mi řekla, protože pak se otočila a odešla za zvuku klapotu svých podpatků.. než zmizela opět v tělocvičně. Stál jsem tam ještě nějakou dobu než jsem se otočil do momentálně prázdné chodby.. směrem k hudebnímu salonku. Odložil jsem jednu z knih, kterou jsem pořád držel v rukách do skříňky. Pomalu jsem se rozešel směrem k němu. V břiše mi to vřelo. Cítil jsem v něm podivné teplo, které se mi rozlévalo po celém zbytku těla. Dech jsem měl rychlejší. Od toho jak jsem netušil co se děje.. nebo bude dít.

...

Rozhlédl jsem kolem dokola. Nikdo tam nebyl. Klasika. Hlavu jsem dal na chvíli dolu. A pak se světla zhasla. Koukl jsem rychle nahoru. Dal bych nevím co za to, že jsem rozsvítil světla. . Za mnou se ozvaly nějaké kroky. Vyděsilo mě to. Otočil jsem kolem dokola. Někdo tu přeci jenom byl.

„Halo?" řekl jsem o něco tišeji a zamračeněji. Znovu jsem se rozhlédl. Třeba jsem jen někoho přehlídl. Uslyšel jsem tichý smích.. vzduch kolem mě byl prosycený alkoholovými výpary. Bylo to jako z nějaké filmu. Dech se mi zrychlil. Už jsem se chtěl rozejít ke dveřím. Jenže někdo mě chytil za košili a strhnul mě na hudební nástroje. Spadl jsem do nich, ale oni se rozpadli kolem mě. Bolel mě celý bok od nárazu do jednoho z větších bubnů. Ruce jsem si položil vedle sebe na schody na kterých jsem ležel. Koleny jsem opřel o nejspodnější schod, abych vylezl trochu nahoru. Něčí ruka mě znovu opřela o zem. Cítil jsem ruku na zádech jak mě tlačí do podlahy. Hrudníkem jsem byl nahoře, ale dolní polovinu těla jsem měl pořád na schodech. Pootočil jsem hlavu.. nešlo to. Něčí ruka mi jí uvěznila bokem na schodu. Sedl si na mě obkročmo. Byl tam položený koberec, který mi dřel kůži na tváři. „Kdo jsi? Co po mě chceš?!" zaskuhral jsem hrozně tiše do podlahy.

„Drž hubu." vydechl mi na tvář. Kolem mě se roznesl další alkoholový výpar. „Tohle se ti bude líbit." ucítil jsem ruku na svém pásku, která mi ho začala rozepínat. Pokusil jsem se vykroutit, ale nic nepomáhalo.

-- -- --

Je to krátký! Já vím! Ale tohle je první část. Skoro tak předmluva bych řekla k tomu co by mělo být příště. Někteří tuší.. SarahMikaelson_ třeba! :D

Zatím! ;) :D