Irreplaceable (TW CZ FF) ✔

17. - Epilog

O DALŠÍCH PĚT LET POZDĚJI

„Takže si ještě přečteme tu básničku o Tlachapoudovi. Kdo se toho ujme?" rozhlédl jsem se po třídě, ale všechny pohledy byli na mě.

„Vy pane profesore." ujelo jedné ze studentek vzadu. Našel jsem jí pohledem. „Pardon." sklouzla trochu dolu. Usmál jsem se nad tím trochu.

„Dobře. Že jste to vy slečno Smith." zasmál jsem se tiše, ale papír jsem odložil. Nepotřeboval jsem po těch letech co jsem tu učil. Vlastně jsem si Tlachapouda pamatoval i pozadu. „Je svačvečer. Lysperní jezeleni se vírně vrtáčejí v mokřavě." mluvil jsem bez papíru což většina nechápala a koukala do nich. Asi přemýšlela jak je možný, že si tyhle slova divná mohu zapamatovat. „Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni a selvy syští tesknoskuhravě." usmál jsem se na třídu a chtěl se vrátit ke stolu.

„Ale to není celé pane profesore." ozvala se znovu slečna Smith. Zvedl jsem trochu hlavu, ale usmíval jsem se. Oblíbenec celé školy. Slečna Smith? Ano ano jistě.. velice šikovná.

„Vážně? Ta mě opravte. Na to jsem zapomněl?" zeptám se jí. Oči celé třídy a všech žáků se otočí na ní. Ale ona kouká na mě. Na nikoho jiného. Nadechne se trochu, ale ani nekouká na papír co jsem jim rozdal.

„Střez se, střez Tlachapouda, milý synu, má tlamu zubatou a ostrý dráp." další nádech před druhou částí. Měl jsem pocit, že se mi hýbou rty společně s ní. „Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap." kývnu trochu hlavu. Možná se na chvíli zapomenu.

„Tohle se naučíte. Společně s tímhle od vás do příští hodiny chci seminární práci na Alenku v říši divů a jestli její existence je pravdivá či nikoliv." pobídl jsem je. Začali se balit a postupně všichni mizeli. „Slečno Smith. Můžete na slovíčko." zvedl jsem k ní pohled. Seběhla ke mně klidně.

„Ano pane profesore Raeken?" usmívala se. A já vlastně taky. To příjmení mě vždycky tak moc potěšilo. A srdce mi vynechalo jedno zabušení díky tomu. Zvedl jsem k ní pohled.

„Můžu s vámi příští rok počítat Amando?"

„Počítat pane profesore? Příští rok končím."

„Jako asistentka." dodal jsem pak, aby to lépe chápala. „Potřebuji někoho kdo mě na pár měsíců vystřídá. Potřebujeme pracovně s manželem a malou odjet do Ameriky." oznámil jsem jí. Koukala na mě překvapeně.

„Jakože.. že bych učila za vás? Vaší třídu? Takovou dobu?" zaskočeně se zeptala.

„Ano tak jsem to myslel. Jde o náhradu. Budete brát těch pár měsíců i můj plat. Je to normální postup. A pak když budete mít zájem.. by studijní bylo ochotné vám dát smlouvu na asistentku." složím si všechno do typicky učitelského kufříku.

„Ale pane profesore.." zarazí se a koukne na mě. „To nejde. Nevím to co vy."

„Nechám vám tady osnovy co mám vypracované a schválené." klepnu si na kufřík. Amanda se usměje stydlivě a pak koukne na mě.
„No každopádně to bude zkušenost bych řekla."

„To určitě bude. Dělal jsem to samé, když jsem vyšel ze školy. Chvíli jsem tedy cestoval a potkal současného manžela, ale pak jsem se našel v tomhle. Nikdo ovšem nechce, abyste v tomhle zůstala Amando. Jste mladá a můžete cokoliv." Amanda se na mě usmála.

„V ničem jiném se ani nevidím pane Reaken. Tohle je můj život. Je nenahraditelný." sledoval jsem jí chvíli než jsem se taky usmál. Něco podobného jsem si myslel než jsem převzal všechno tohle po minulém profesorovi. Amanda na mě koukla a kývla hlavou nakonec než se vydala vlastní cestou. Jako koneckonců každý z nás. Každý se vydáme vlastní cestou. A ta povede tak jak s jí zařídíme. Ale někdy to chce někoho obětovat. I kdyby to bolelo sebevíc. 

-- -- --

Ano.. já vím, já vím.. je to hrozný, ale je to tady. Někdy to muselo přijít. Ale upřímně. Já jsem s koncem spokojená. Možná až moc. Bože ta sebechvála smrdí. 

Hrozně moc chci poděkovat všem co se mnou a s tímhle příběhem vydrželi až do konce. Až do epilogu! :) 

Každopádně. Chci vás pozvat na svůj další příběh - Život na přístrojích, který je momentálně v rozvoji. A vlastně jsem se k němu nemohla dostat, protože jsem měla právě tady nedořešené věci! :) s Mikim a Theem. 

Možná vás zajímá co se stalo s Derekem? No třeba bude bonusová kapitola! :) 

Uvidíme se případně u dalšího příběhu. Třeba u Přístrojů a děkuji za podporu všemi hvězdičkami :) 

Zatím se mějte. Vaše Vee!