Vesmírná láska

Těší mě

Z pohledu Sáry

Vyrazila jsem se Subarou na snídani. Po cestě jsme potkali pár jeho kamarádů. Nevěděla jsem, že tu někoho zná. Pomalu jsem šla s tácem k obsluze, když v tom jsem se s někým srazila. ,,Au,můžeš dá--"

Nezvládla jsem to doříct. Vrazila jsem do nějakýho kluka,ale když on byl tak hezkej. Podíval se na mě krásnýma modrošedýma očima. Uplně jsem se v nich utopila. Nevím jak dlouho jsem se na něj dívala,ale asi to bylo moc dlouho ,jelikož mi začal mávat rukou před očima a zeptal se : ,,Jsi v pořádku" ? ,,Jo jsem " řekla jsem zasněně,pořád jsem koukala do jeho očí,nějak mi totiž nešlo se odtrhnout. ,,Vypadalo to jako pořádná rána a ošklivý pád". Už jsem nemluvila jenom koukala do těch jeho očí. ,,Hej,vážně ti nic není " zeptal se mě znova. ,,Co si říkal" až teď jsem se probrala z tranzu.

Z pohledu Subary

Šel jsem se Sárou na snídani. Skvěle jsme si povídali,když vtom nás zastavili moji "super" kamarádi. Zastavili nás,teda mě, Sára pokračovala dál. Chvíli jsem si s nima povídal ,když najednou jsem slyšel obří ránu jak někdo padá na podlahu. Byla to Sára. Celá jídelna se podívala co se stalo,vypadalo to,že Sára do někoho narazila,byl to nějakej vysokej kluk. Ještě jsem ho tu neviděl. Rozešel jsem se k nim. Vypadalo to ,že Sáře nic není,ale přišla mi uplně v tranzu. Nehýbala se a ani pořádně neodpovídala na otázky co jí ten kluk pokládal. Co když se jí něco stalo ? Je zraněná? Nepotřebuje na ošetřovnu? tohle všechno se mi honilo hlavou,když jsem mířil k Sáře. Než jsem k ní však stihl dojít,ten kluk jí stihl podat ruku a postavit jí na nohy.

Z pohledu Sáry

Když jsem se konečně probrala z tranzu,viděla jsem před sebou ruku. Ten kuk mi jí podával a usmíval se. ,,Pojď vstávej". Pomohl mi na nohy. ,,Pojď půjdem na ošetřovnu " řekl mi. ,,Co,ne mě nic není " bránila jsem se. ,,Neodpustil bych si kdyby taková pěkná holka měla problémy se zdravím kvůli mě " řekl a usmál se. Celá jsem zrudla ,ale ruku jsem mu podala. Zvedl mě a pomalu se mnou šel na ošetřovnu. ,,Subaru " řekla jsem polohlasem. ,,Ano"? odpověděl až skoro šeptem. ,,Omluvíš mě,že přijdu déle na trénink " ,,Samozřejmně " odkýval mi. ,,Děkuju " to bylo poslední co jsem stihla říct, pak se mi zatmělo před očima.

O pár hodin později

Probrala jsem se na ošetřovně. Vedle mého lůžka spal ten kluk ,do kterého jsem ráno vrazila. Sakra jak dlouho jsem byla v limbu ? ptala jsem se sama sebe. V tom se ten kluk začal probouzet. ,,Díky bohu , že jsi se probrala " oddechl si. ,,Bál jsem se ,že už se neprobereš " řekl mi. ,,Jo a mimochodem jmenuji se Niky". ,,Já jsem Sára". ,,Těší mě" řekla jsem mu a podala ruku. Všechno mě strašně bolelo. Ani nevím proč,nebyla to taková rána. Ale i tak si mě nechali na ošetřovně ještě pár dní. Prý jsem si až při nárazu o zem způsobila lehký otřes mozku. Pár dní mám zůstat na ošetřovně a pak ještě asi 3 týdny na lůžku. Žádnej trenink a ani mise. To bude nuda. No, aspoň že tu se mnou zůstane Niky.

,,Jak dlouho jsem byla vlastně v limbu" zeptala jsem se Nikyho. ,,Jenom pár hodin" řekl mi. ,,A byl tu za mnou někdo,kromě tebe" zeptala jsem se Nikyho. ,,Ne jenom já" řekl mi. ,,Fajn"odpověděla jsem.

Z pohledu Subary

Ten kluk Sáru odnes na ošetřovnu. Nevím proč , ale vadilo mi to. Nesl jí v náručí a mně to neuvěřitelně štvalo,že to nejsem já. Ani nevím proč. Nezbylo mi nic jiného než odejít na trénink a Sáru omluvit.

Celej trénink jsem se nesoustředil. Pořád jsem myslel na Sáru. Hned po tréninku za ní zajdu řekl jsem si v hlavě.

Trénink skončil a já vyrazil rovnou na ošetřovnu. ,,Kde leží Sára " zeptal jsem se. ,,Ty budeš asi Subaru viď" řekla milým hlasem sestřička. ,,Ano,to jsem já " odpověděl jsem jí. ,,Pokoj 23". ,,Děkuji" poděkoval jsem a šel na konec chodby. Otevřel jsem a vevnitř spal ten kluk kterej sem Sáru donesl. Když jsem zavřel probral se. ,,Sorry ,že jsem tě vzbudil" řekl jsem mu. ,,V poho" řekl skoro neslyšitelně. ,,Jak jí je" zeptal jsem se. ,,Má jen lehký otřes mozku,nic vážného". ,,Fajn" řekl jsem. ,,Řekneš jí ,že jsem tu byl a že jí pozdravuju" zeptal jsem se. ,,Jo,vyřídím" řekl mi a já odešel,jelikož jsem měl ještě něco na práci.

Ahoj

Máme tu další kapitolu tohohle příběhu

Jo já vím ,dlouho nebyla.

Neukamenujte mě

Užíte si příběh a papa

Na obrazku je Niky