Vesmírná láska

Je čas

Probrala se v malém obydlí. Vypadalo to jako nějaká chýše. Zkusila postavit. Připadal si jak po týdením flámu. Před sebou viděla o zeď opřené kopí. Když se postavila pevně na nohy ,kopí začalo svítit fialovou mlhou. Najednou se odlepilo od zdi a rozlétlo se proti ní. Zakryla se rukama,ale kopí se zastavilo těsně před ní. Stálo před ní a po rukojeti se začal plazit ledově modrý had a hlavu si opřel o špici kopí. Jeho oči pronikavě svítili a ochromovali jí. Couvla až ke dveřím. Had se na ní stále díval. ,,Bojíš se ?" zasyčel. Ani se nepohla. Strach jí naprosto ochromil. ,,Neboj se dítě, vše už bude v pořádku." Zvládla na něj jen zírat. ,,Neboj se mě,jednou mě stejně budeš muset přijímout" zasyčel a zmizel. Kopí padlo na zem. Stále seděla na zemi naprosto mimo.

Z pohledu Subari

Ráno jsem se probudil před budíkem. Yamato ještě spal. Zvedl jsem se a odešel do malé koupelny. Vlezl jsem do malého sprchového kouta a pustil sprchu. Teplá voda mi stékala přes vlasy na obličej a zbytek těla a já se dokázal upírat jen na to ,že až se dostanu na tu základnu tak půjdu hledat Sáru a všechno vyřeším. V tý sprše jsem musel být celkem dlouho. Když jsem vylezl Yamato se už probíral a čekal až bude v koupelně volno. Vystřídali jsme se v koupelně a já se došel obléct. Když jsem si zavazoval boty, Yamato vyšel z koupelny už oblečen a taky si šel nandat boty a společně jsme vyrazili na snídani. V kantýně už byla hromada lidí,včetně kluků co byli v kapele na plese. Když jsem s Yamatem sedl ke stolu s tácem na kterém bylo jídlo,přišel k nám modrovlasý kluk. ,,Nazdar Subaru." řekl s úsměvem a přisedl si. Když jsem se na něj zadíval, došlo mi kdo to je. ,,Vím ,že asi budeš dost naštvanej,ale chci aby jsi mě teď vyslechl." ,,Poslouchám tedy." Nic neříkal a podal mi přeložený papír. ,,Co to je?" zeptal jsem se. Opět mlčel a podal mi malou krabičku. ,,Měl by jsi si to poslechnout. Sára to nazpívala než odjela. Před plesem si na chvíli půjčila zkušebnu dole a Akai nahrává každou zkoušku,ani její nebyla vyjímkou a když jsme to slyšeli tak jsme to zařadili na seznam. Já pak Akaie poprosil zda-li by nevytáhl jen její písničku." Pak se zvedl a odešel. Rychle jsem dosnídal a utekl na pokoj. Musel jsem si to pustit.

Usedl jsem na postel a vzal sluchátka. Otevřel jsem papír a sluchátka zasunul do krabičky a pustil play. Chvíli bylo ticho a najednou jsem jí uslyšel. Její nádherný hlas mi hrál do uší. V pozadí byl slyšet klavír. Ale nebylo slyšet ,že by to hrála jiná osoba. Takže Sára musela hrát sama a do toho zpívat. Začal jsem číst papír a zjistil jsem ,že to jsou slova k tomu co slyším. Začaly se mi koulet slzy po tvářích. Cítil jsem takové bolesti z jejího hlasu. Klaply dveře. Yamato vešel. Vzal mi papír z ruky a začal si číst. Zvedl jsem hlavu. Utřel jsem si slzy. Yamato zvedl hlavu od papíru a podíval se na mě. Moc dobře jsem věděl,že i on z toho cítí bolest. ,,Musím jí najít." znova mi utekly slzy. ,,Já vím ,já vím Subaru. Za chvíli jsme na planetě. Najdeme jí neboj." když to dořekl ozval se z reporduktorů hlas Ellis jak všechny svolává. Sebrali jsme se a vyrazili na můstek. Byl čas abychom odletěli na planetu.

Písnička z přehrávače