Vesmírná láska

Trénink

Z pohledu Sáry

Miaki a já jsme následovaly Šamana ven z chatrče. ,,Miaki,zkus si nově zjištěné schopnosti." Miaki kývla a natáhla ruku. Její znamení na ruce začalo zářit. Z dýmu se objevilo její kopí. Otočila se na Šamana,vypadala dost nejistá. ,, Neboj se a důvěřuj mu,on ví co dělat pokud ty ne." Miaki se nadechla a s napřaženou rukou zmizela ve fialovém dýmu a objevila se až u chatrče. Jen jsem koukala. Nezmohla jsem ani na slovo. I ona vypadala dost překvapená,ale Šaman jen spokojeně pokyvoval hlavou. Miaki to zkusila znova a objevila se u nás. ,,Výborně Miaki."pochválil ji Šaman. ,,Nyní si zkus nějaký útok. V knize to sice není moc napsané,ale tvé útoky ukrývají to co hady dělá tak smrtící a to je jejich jed. Každý tvůj útok bude smrtelný,ať je sebeslabší a to platí i pro tvé kopí". Miaki se jen jemně pousmála. Moc dobře věděla jakou sílu může mít hadí kousnutí i když je had sebemenší. Své dětství prožila v oblasti Země,kde byl největší výskyt hadů,takže smrt na hadí kousnutí tam byla na denním pořádku. Miaki se hadů nikdy nebála. Od mala jí učili respektu ,ale taky zároveň aby se nepodvolila strachu z hadů. Vždy hady vnímala jako velmi inteligentní a nebezpečné bytosti. Když si vzpomněla na to co jí v dětství tvořilo a na všechny vzpomínky z jejího malého ostrova kde vyrůstala a pak to vše bylo zničeno v bezduché válce,vytvořil se jí kolem ruky dým a z něj vznikla obří koule plná negativní energie a Miaki jí poslala směrem ke stromu naproti ní přes celou louku. Strom se v půlce celý zlomil a spadl na zem a zůstal po něm jen kus pařezu. 

Šaman jen spokojeně kýval hlavou. Byl s postupem Miaki velmi spokojen. ,,Dlouho jsem neviděl tak šikovnou žačku" pousmál se. Miaki to velmi potěšilo též, nebyla moc zvyklá na chválu. Měla jsem za ní radost. Věděla jsem jak byl její život těžký,už jako malá přišla o otce díky válce a zbyl jí jen bratr a matka. Oba se rozhodli odejít z ostrova a Miaki se nikdo neptal zda-li chce jít. Milovala svůj ostrov kde vyrůstala a když se matka rozhodla se přestěhovat do hlavní metropole,nebyla z toho moc nadšená. Bylo na ní vidět ,že jí spojení s přírodou chybělo a tahle mise,i když neprobíhá tak jak by asi měla,jí pomohla se zas po dlouhé době uvolnit a mít radost. Na tváři mi vytanul úsměv aniž bych si to uvědomila. Měla jsem za ní radost. Začala jsem znova přemýšlet nad tím večerem. Znova jsem viděla Subarovo pohled když mě Adam políbil. Na jeho poslední slova než ho odvedli. Z myšlenek mě vytrhla Miakina ruka na mém rameni. Usmívala se na mě. ,,Pro dnešek je to vše Miaki," pronesl milým hlasem Šaman. Miaki se vydala zpět do vesnice. Po chvíli jsem se za ní vydala i já,chtěla jsem si ještě chvilku užívat přírody.

 Když jsem přišla do vesnice viděla jsem bělovlasého klučinu jak vychází z ošetřovny v doprovodu svého bratra. Miaki už k nim mířila a tak jsem jí dohnala. Oba dva kluci se na mě podívali. ,,Strašně se vám omlouvám," řekla sklesle Miaki. ,,Nevěděla jsi co děláš,"řekl s úsměvem bělovlásek. V tom si mě Miaki všimla. ,,Sáro,konečně jsi přišla," vrhla se mi kolem krku. Bělovlasý se ke mně otočil a obejmul mě, což mě dost překvapilo. ,,Děkuju, že jsi s bráškou přiběhla." Chvilku se mě ještě držel, než se pustil a podal mi ruku. ,,Jsem Riel," řekl s úsměvem a podal mi ruku. ,,Sára," opětovala jsem mu úsměv. ,,Myslím, že si všichni zasloužíme jídlo," prohlásil Yuu. Miaki se rozsvítili oči. Najednou popadla Riela za ruku a táhla ho směrem k jídelně. Zasmála jsem se a chtěla je následovat, ale v tom mě Yuu chytil za ruku. otočila jsem se na něj a podívala se mu do očí. ,, Děkuju, že jsi se mnou sem šla když se to tu stalo," řekl a objal mě. Dost mě to překvapilo. ,, Není za co," vypadlo ze mě nakonec. Když se odtáhl měl na tváři jemný úsměv. ,,Myslím,že bychom měli jít za nima," řekl s úsměvem. Přikývla jsem a vyrazili jsme směrem k jídelně.