Bratři

30 1 0
                                    

Bílá místnost. Jen bílá prázdná místnost. Zvedám se. Přede mnou stojí tvor. Nemohu ho rozeznat. Vidím pouze siluetu. Přibližuje se. Svítí mu oči. Je čím dál blíž. Stále ho nemohu rozeznat. Vypadá spíš jako mlha. Je hodně rozostřený. Jako kdyby byl opravdu z mlhy. Najednou se na mě otočí a já vidím jeho velké oči. Svítí modře. Jsou jasné jako hvězda ,ale modré jako nejtemnější moře. Začne odcházet. Pomalu se vzdaluje. Rozbíhám se za ním ,abych zjistila co je zač. Když už se ho mohu skoro dotknout. Zmizí. Rozplyne se jako mlha. Citím se najednou hrozně prázdná. Tečou mi slzy. Začínám šíleně brečet. Padám na kolena. Zvládám jen brečet. Lehám na zem. Ztrácím pojem o všem. Upadám do tmy.



Z pohledu Sáry


Probírám se na studené hlíně. Okolo mě je jen tma. Pokusím se postavit na nohy. Bolí mě celé tělo. Pokouším si vybavit co se stalo. Rána do křoví. Náraz na cizí ruku. Rána do mých zad. Cizí nohy které okolo mě prošli. Obrovská rychlost. Tma. Nedávalo mi to smysl. Povedlo se mi po chvíli rozkoukat. Okolo mě byla mříž a tma. Zvedla jsem se konečně na nohy a udržela se na nich. Došla jsem k mříži. Zalomcovala s ní. Byla celkem pevná. Popošla jsem o kousek a vší silou kopla do mříže. Ta se rozklepala ale nepovolila. Couvla jsem,že to zkusím znovu,když v tom se okolo mě rozlila záře. Když se mi povedlo rozkoukat skrze světlo,seděl proti mně celkem vysoký,černovlasý kluk. Měl zelené oči ve kterých se odrážela hnědá. Uskočila jsem od mříží. ,,Zvířete se nebojíš,ale kluka ano" řekl se smíchem. Jen jsem na něj koukala. ,,Yuu,těší mě" řekl a skr mříž mi podal ruku. ,,Sára",,Co jste to v tom lese dělaly?" ,,Zkoumaly jsme tvory" odsekla jsem. ,,Proč?" Neodpověděla jsem. ,,Když se mnou nebudeš mluvit,nepustím tě ven." Stále jsem byla ticho. Zvedl se a odešel. ,,Kde jsou moje kamrádky !" zařvala jsem na něj. ,,To by jsi chtěla vědět co" řekl arogantně aniž by se otočil. ,,Kde jsou" docházela mi trpělivost. Otočil se mým směrem. ,,Byly moudřejší než ty a..." Nedořekl. Ozvala se obří rána ze směru ke kterému byl zády. V jeho očích byl najednou vidět úlek a vztek. Jedním máchnutím katany odštípl zámek a rozeběhl se směrem obrovské rány. Na nic jsem nečekala a vykopla jsem dveře a vyběhla za ním. Byl dost rychlej a mrštnej,ale i tak jsem ho celkem doháněla. Když jsme doběhli na místo rány,oba jsme zůstali jen stát. 

                                           Yuu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

                                           Yuu




Uprostřed malé vesničky stáli dokola bojovníci v čele s bělovlasým klukem a uprostřed holčina okolo které byl temně fialový dým a držela v ruce kopí. ,,Yuu potřebujeme tě tady,úplně se vymkla kontrole" křičel bělovlasý kluk na toho vedle mě. Vytáhl katanu a rozběhl se proti dívce. Rozmáchl se a mířil rovnou na hlavu. Jeho katana se o mlhu zasekla a holčina ho jedním máchnutím odrazila až zpátky ke mně. Hned jsem k  němu šla. ,,Jsi v pohodě." Pomalu se posadil. ,,Jo jsem,ale ona nejspíš není." ,,A kdo je to" Nestihl odpovědět jelikož dívka zasáhla právě toho bělovláska. ,,BRÁŠKO" zařval a rozběhl se k němu. Klučina ležel na zemi bez hnutí. Podívala jsem se na dívku a rozpoznala v ní Miaki. 

Riel (Yuuovo bratr)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Riel (Yuuovo bratr)


V tu chvíli jsem byla jako opařená.  Nevěřila jsem ,že to co je přede mnou je moje nejlepší kamarádka. Děsilo mě to. ,,Miaki!" zakřičela jsem na ní. Nereagovala. Polsední bojovník se proti ní rozběhl a vší silou do ní zapodl meč. Ten se ale zlomil a odhodil ho až k nám. Najednou se Miaki snesla na zem a dým s magií zmizel a Miaki klesla k zemi. ,,Miaki!" zakřičela jsem a rozběhla se k ní. ,,Miaki vstávej" třásla jsem s ní. Pomalu se začal probírat. Lehce pootevřela oči a podívala se na mě. ,,Jsi v pohodě?" zeptala jsem se jí. Kývla a pak znova zavřela oči. Mezitím se okolo seběhl dav z celé vesnice. Mezi nima si procpal  takový starý mužík který se držel obrovské hole. Došel ke mně a kývla na dva vesničany. Ty zvedli Miaki a odnesly ji pryč. ,,Kam jí nesete?!" zařvala jsem a hned vyrazila za těma dvěma. V tu chvíli mě zastavil mužík svojí holí a pokynul abych šla s ním.



Šaman

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Šaman



Další kapitola hotová 

S Rielem a Yuuem mi pomohli dva kluci jelikož jsem se malinko zasekla :D


Zde máte kredity kluci

Šaman (chtěl jen jméno :D )

Riku (nejde mi sem jaksi vložit odkaz na tvůj fb ..tak ti dávám kredit aspoň takto) :D 

Vesmírná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat