Ráda se potápím. Ale můj důvod je jiný. Někdy prostě chci zajet pod hladinu a už se nevynořit, ale to je ten lidský instinkt. Nedokážete se utopit! Nejde to... zkoušela jsem to!
Já život nežiji, jen ho přežívám, takže dnešek byl ve škole dalším utrpením...
,, Co čumíš?'' pověděla mi jedna holka na chodbě. Já jen zatřásla nevinně hlavou. Tohle jsem slýchávala často.
Vklouzla jsem do své třídy a usadila se do lavice. Připravila si na první hodinu angličtiny a poté si dala sluchátka do uší. Další smutná písnička - Sleeping at Last - Saturn. Povzdechla jsem si a ulehla na lavici. Byla jsem unavená a musela jsem stále přemýšlet nad svým mizerným životem a nad včerejší návštěvou u doktora. Nikdo v místnosti nic netušil. Nikdo nevěděl, že ve třídě je někdo, kdo umírá před jejich zraky. A proč by to taky měli vědět? Smáli by se mi ještě víc. ,, Dělá ze sebe chudinku! Simuluje! Krávo!'' Tohle by mi říkali...
Zazvonilo a do třídy vešla učitelka. ,, Dobrý den, třído! Dneska bych vám chtěla představit nového spolužáka - Kevine? Můžeš vejít...'' pověděla a v ten moment do třídy vešel nový chlapec s plavými vlasy a hezkým úsměvem.
Pěkný je. Pomyslela jsem si jen. O mě by totiž stejně nezavadil nebo? V tento moment jsem vždy doufala, že přijde někdo, kdo by mě pochopil a povídal by si se mnou. Jenže to se nikdy nestalo a tak má víra uhasínala až nakonec zhasla úplně. U mě bylo jedno volné místo k sezení, ale co bych čekala... ke mě si nesedl... To byl další důvod, proč jsem se ráda potápěla...
Pod vodu všechny mé myšlenky aspoň na chvilku odešli do jiné dimenze...
ČTEŠ
365 photos | CZ (revize)
Teen FictionKaždá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''. ,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek...