#photo day 57

7.2K 802 20
                                    

Nevím zda jste to někdy poznali. Přišli jste po několika dnech do školy, vy jste si za tu dobu našli přítele a vzhledem k tomu, že to u vás nikdo neočekával, ten den na vás všichni koukají, usmívají se a jsou k vám jaksi...milejší! Jo... to se mě stalo.

Stačilo překročit práh a už se na mě ty pohledy hrnuly. Tentokrát nebyly nijak zlověstný, ale takový překvapený... až obdivující. Samozřejmě se našli ti, co mi ubližovali od první chvíle, co jsem sem přišla, kteří své pohledy nijak nezměnili. Byly stejně namyšlení jako předtím. 

Michael šel vedle mě s úsměvem na tváři. Tyčil se hrdě jako páv. Já si nepřipadala ve své kůži.  ,, Opravdu tě do baví?'' zeptala jsem se ho potichu a poté se odklidila stranou od toho rozruchu. 

,, Co mě baví?'' zeptá se udiveně.

,, Vím, že to kluci dělají, že chtějí ukázat, jakou mají holku, ale...nemusíš na mě ještě víc upoutávat pozornost tím, že se hrdě tyčíš a usmíváš se na všechny kolem sebe. Jsou to lidi, co mi ublížili. Taky se necítím zrovna nejlépe...''

,, Chápu to!'' pohladil mě. ,, Nejsi zvyklá. Navíc to ani nechceš!'' 

,, Jo ... musím jít do třídy.'' Povím mu a rozloučím se s ním dlouhým obětím. Byla jsem stále odtažitá. Své polibky jsem mu dala jen v nečekaných a nepochopitelných situacích. Netušila jsem, zda mu to vadí, ale nic neříkal. Sám odkráčel do své třídy a já si povzdechla.

Nic se nezmění...

Ani oni ne...

Přetvařují se a přetvařovat se je to nejhorší, co může člověk udělat.

Přetvařují se a přetvařovat se je to nejhorší, co může člověk udělat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
365 photos | CZ (revize)Kde žijí příběhy. Začni objevovat