Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''.
,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek...
Nikdy jsem nekouřila, nikdy jsem nic nebrala ani jsem nepila či se neřezala! Mám k tomu důvody. Zaprvé - moji rodiče by byly ze mě zklamaní. Zadruhé - i když jsem na dně, není to způsob, jak se dostat z potíží ven! Zatřetí - Přijde mi to jako podlý způsob zbavit se svých emocí...
Já se ráda procházím venku při dešti. I když je to zvláštní způsob relaxace, ale ráda sedím u trati a sleduji vlaky, jak sviští po kolejích a vezou buď nějaký těžký náklad či osoby. Uklidňuje mě to. Stejně tak jako písničky. Nemohu bez hudby vydržet, nemohu bez ní žít. Ta melodie ve mě vyvolává jakési nepopsatelné pocity...
,, Nejsem jediný, kdo rád kouká na vlaky?'' zaslechla jsem dneska u kolejí. Musela jsem se ohlédnout za sebe. Byla jsem zaražená tím, že vidím před sebou chlapce, který k nám přišel do školy. Ten s plavými vlasy... ten na pohled hezký, ale jistě v duši špatný... Možná, že jsem se mýlila?
Neodpověděla jsem mu na jeho řečnickou otázku, proto si ke mě přisedl a zeptal se dál. ,, Takže nejsem divný člověk?''
,, Hm...'' zabručela jsem. ,, Tím si nejsem jistá...už jen to, že sedíš vedle mě, je divný!'' odpověděla jsem a trochu se od něj nenápadně odsunula dál. Byla jsem schoulená v klubíčku a cítila jsem se nesvá.
Chlapec se na mě podiveně zadíval. ,,Proč?''
,, Moc komplikované na jednu makovou hlavičku, hm?!'' Byla jsem hrubá? Ano...Divíte se?
,, Myslím si, že to zas tak komplikované není. Je mi jasné, že si nechceš povídat... nebudu rušit, princezničko,'' neřekl to nijak hrubě. Osobně mě překvapil. Vstal a potichu odkráčel pryč...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
