Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''.
,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek...
Ať už je to jen preventivní prohlídka u zubaře nebo u doktora, máte obavy. Někdo dokonce fóbii ze zubařů. Já byla v nemocnici už tak často, že si dříve nebo později zvyknete na špatné zprávy. Dnes mě čekala, ale prohlídka v onkologické ordinaci. Dnes mi tlouklo srdce jako o závod.
Seděla jsem v čekárně a sledovala tikající hodiny na protější zdi. Čekala jsem tady už čtvrt hodinky a můj stres nabýval na váze. Byla jsem v ordinaci sama. Zhluboka jsem dýchala a snažila se uklidnit, ale v mé mysli se mi honily všelijaké myšlenky. Co když to není dobré? Co když se to znovu vrátilo? Pak to mé srdce těžko unese... Tu tíhu jsem ale nesla dlouho. Budu muset nést tohle břemeno znovu.
,, Slečna...'' sestřička se zarazila. ,, Ou...Jste tady poslední, jak vidím! Tak pojďte dál. Doktor vás očekává,'' usmála se a zašla do ordinace.
,, Dobré odpoledne, Friday!'' pozdravil mě a přívětivě se na mě usmál. ,, Jak se dnes máte?'' Tento doktor byl vždycky tak milý, ani jsem si to nezasloužila.
,, Dobře, děkuji za optání.'' odpověděla jsem. ,, A jak dopadly výsledky?'' Hlasitě jsem polkla. Byla jsem už opravdu nervní.
Zasmál se. ,, Nemusíte mít obavy! Nádory jsme odstranily a není žádný náznak návratu, prozatím.'' Prozatím... jeho výklad mi však stačil k tomu, abych se uklidnila. Nahlas jsem si oddychla.
,, Děkuji moc, víte, měla jsem ty problémy a nevím, co to mohlo způsobit. Náhlou paralýzu...''
,, To bohužel prozatím taky nevíme. Vzali jsme vám proto krev a budeme vás kontrolovat dál. Držte se a nepanikařte, ano?'' Přikývla jsem a lehce se usmála.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
