24.

61 3 3
                                    



6.prosince 2011
~CAMEROM~

Hodiny a hodiny jsme seděli nad svými čaji , naprosto zamotaní do naší koverzace. Pokaždé,když jsem jí oslovil jako "Rosie" ,naprosto zrudla. Byla tak rozkošná.

Snad nikdy jsem nepotkal takto opravdovou holku.Na nic si nehrála, byla přirozená. Uměla mě rozesmát, až mě z toho bolely tváře. Každy její úsměv mě donutil zírat.

"Ne ne ne! To neni pravda!" vykřikla na mě a vybuchla smíchy. Dělal jsem si z ní srandu,že se musí jmenovat "Rose Rajčatová" , protože by se to k ní hodilo.Když jsem jí to řekl,zrudla ještě víc.Vstala a št'ouchla do mě. "Já nemám nic společného s rajčaty ,ty ... troubo! " Znova do mě št'ouchla.

Byla tak roztomilá. " Vždyt' se na sebe podívej,jsi uplně rudá!" Smál jsem se. "Protože mě strašně štveš!" vykřikla na mě znovu ,ale nemohla svou tvář udržet ve vážném výrazu, strašně se u toho smála. "Ale prosimtě" Provokoval jsem jí pořád. V tu chvíli se na mě vrhla. Skočila na mě a začala mě mlátit rukama. Jestli se tomu vůbec dá říkat "mlátit" .Fackovala mě a já tam jenom ležel a nemohl se přestat smát.

ROSIEKde žijí příběhy. Začni objevovat