Desire /Niall Horan FF/

0. Prolog

Život si rád zahrává. Určitě to sami znáte. A nemám teď na mysli jen lidové „Jednou jste dole, jednou nahoře.", platí toho mnohem víc. Na rčeních zkrátka něco bude.

Vyrostla jsem v klidném irském městečku s názvem Mullingar. Svou zemi jsem milovala. Její stále zelené kopce, obrovská stříbřitá jezera. Krajina protkaná historií, zříceniny kdysi majestátních hradů, tajemná místa plná duchů a zbloudilých nešťastníků.

A možná i proto mě to vždycky spíš než k moderní době táhlo do minulosti. Prostředí zkrátka člověka ovlivní ve všech směrech. Stejně jako lidé, kteří vám zkříží cestu. Tudíž jakmile jsem odmaturovala a musela se rozhodnout, co podniknu se svou budoucností, nastoupila jsem na univerzitu a začala studovat archeologii. Nebudu přehánět, když řeknu, že z vlastního pohledu jsem měla dokonalý život.

Rodinu, mladší 16letou sestru, přátele.

Ale nikdy není nic tak růžové, jak se na první pohled zdá.

Ovšem víc nyní neprozradím. Vše se dozvíte v mém příběhu. Nemá cenu předbíhat. K věcem, jež se udály před mým 20. rokem života a nějak můj posun dál ovlivnily, se vrátím.

Možná si na konci uvědomíte, že něco jako „osud" vážně existuje. Prosím, mějte oči otevřené. Někdy se řešení i toho nejpalčivějšího problému nachází přímo před vámi. Vy jen chcete tak moc něco změnit, že ignorujete jasné náznaky.

Třeba mou existenci ovlivnil jeden jediný člověk. Vstoupil mi do cesty v prvním semestru na vysoké a ironií je, že jsem díky němu na jednu stranu málem všechno ztratila, na tu druhou ale zase něco našla. Že by se to vyvažovalo? Dodnes nevím...

Jste připraveni?

Tohle je můj příběh.

* * * * * * * * * * * *

PROLOG TU MÁME, SNAD VÁS PŘÍBĚH ZAUJME... =) DÍKY ZA VŠE, MÁM VÁS MOC RÁDA...