Neznámý chat ✔

•Kapitola 5•

Byla už skoro půlnoc a já seděla na posteli s mobilem v ruce.
Zoufale jsem posílala zprávy Keylle, která je dočista ignorovala.

S brekem jsem odhodila mobil na postel a hlavu zabořila do polštářů.

Zapípal známý zvuk Messengeru, který mě už začínal děsit.
Keylla mi nenapsala, to je jasný.

Uživatel Facebooku - Jsi tak krásná, když jsi smutná!!

Madison - Proboha, co?!

Uživatel Facebooku - Neciv tak divně do toho displeje.

Uživatel Facebooku - Proč si leháš?

S rozpaky jsem si sedla. Ten parchant ví o všem, co dělám.

„Sleduješ mě?" vykřikla jsem tiše.

Uživatel Facebooku - Jop :)

„Chceš mě zabít?"

Uživatel Facebooku - Ne, už jsem si to rozmyslel. Chci pusu. Chci tebe.

Nevěřícně jsem zakroutila hlavou a odhodlaně zamumlala. „Kde jsi?"

Začala jsem se rozhlížet po pokoji. Dveře byly otevřené, tak jsem se k nim rozeběhla a zavřela je.

Uživatel Facebooku - Samá voda...

Rozeběhla jsem se k oknu a přetáhla záclonu.

Uživatel Facebooku - Přihořívá...

Vedle okna byla jen moje postel a psací s tůl s kompem.

„Mám tě!" vykřikla jsem.

Uživatel Facebooku - Hoří!!

Na počítači poblikávala přední kamera a sledovala každičký můj pohyb.
Vyděšeně jsem počítač přikryla hadrem a svalila se na postel.

Madison - Jak jsi to udělal??

Uživatel Facebooku - Hecknul jsem tě :)

Madison - Ty hajzle!

Uživatel Facebooku - Ou,ou, ou! Klídek Mad! Co jsme s říkali? Takhle by to nešlo, kočko ;)

Madison - - _- Co ty jsi za kreténa?!

Uživatel Facebooku - Nejsem kretén, jsem jen obyčejný muž s touhami.

Polkla jsem.
To, co napsal, mě nanejvýš vyvedlo z míry.
Vypadá to na úchylnýho, čtyřicetiletýho chlapa, kterej ještě ani pořádně neví, co to Facebook je.

A já ubohá, nevinná holka, která si Facebook radši ani neměla zakládat.

Uživatel Facebooku - Zahrajem si hru :)

Madison - Ne, díky ;)

Uživatel Facebooku - To nebyla otázka, ale příkaz ;)

Madison - Ty mi nemáš co poroučet!!

Uživatel Facebooku - Ále, někdo nám tu zapomněl pravidla a jejich NÁSLEDKY?!

Madison - Dobře, co mám dělat?

Uživatel Facebooku - Jujky, tak se mi líbíš! Zavři oči a neotvírej je, i kdyby se dělo cokoliv! Hned jsem u tebe!

Rozklepaně a pomalu jsem zavřela oči. Bála jsem se, jako ještě nikdy v životě.
Jeho chování se mi nelíbilo. Představovala jsem si, jak sedí u počítače a šibalsky hledí na moje, strachy vybledlé, tělo.

Ozvalo se bouchnutí vchodových dveří.
Vyděšeně jsem sebou trhla a křečovitě svírala víčka u sebe.

Po chvilce ticha se ozvaly kroky. Někdo doslova dupal po schodech.
Byl to on. Jen tak a zcela v klidu jde do mého domu, je mu jedno, že kousek ode mě spí rodiče a můžou se probudit.

Zavrzaly dveře. Slyšela jsem ho metr od sebe.
Cítila jsem, jak tam stojí a civí na mě.
Polkla jsem a nadechla se.

Přistoupil blíž a naklonil se k mé tváři. Cítila jsem jeho dech smíšený s mým.
Stále jsem své oči držela pevně při sobě, ale bála se, že zvědavost mě překoná.

Znenadání spojil naše rty na pár dobrých vteřin. Moje myšlenky se splašily a rozdělily se na dvě strany.
Jedna byla pro Uživatele Facebooku a věřila, že je zcela neškodný, zatím co druhá strana ho nesnášela.

Odtrhl se. Stále jsem cítila a tušila, že na mě s úšklebkem zírá. Avšak měl co nejdřív vypadnout, protože já ve chvíli své oči povolila a otevřela je.

Páni, že by jsme konečně zjistili, kdo Uživatel Facebooku vlastně je?? :O

Komentujte, hvězdičkujte, všechno potěší!! :33

--Bára--