Neznámý chat ✔

•Kapitola 15•

Společně s Ellie a tím mužem jsme došli k velkému, luxusnímu domu.

„Už jsme tu!" usmála se Ellie, pobídla mě ke vchodové brance a z kapsy vyndala čip, který hned silně stiskla.

Branka přede mnou se ihned začala otvírat a mně se naskytl pohled na luxusní zahradu s krytým bazénem, zahradou, velkou, prosklenou verandou a velkým psem.

Vykřikla jsem, když se po mně ten pes prudce vrhl a skoro mě svalil.

„Bene, dost!" okřikla ho Ellie a on se poslušně odklidil někam za dům.

Cítila jsem se divně. Být u cizích lidí a obdivovat jejich dům je dost nezvyklé. Hlavně ta představa, že někde venku mě právě teď shání máma, Steve, táta a teta Chelsey.

Ten muž ke mně něco promluvil. Zmateně jsem se po něm ohlédla a on se mi hlasitě smál.

„Půjdeš už dovnitř?"

Lehce jsem se zasmála a udělala pár kroků blíž ke vchodovým dveřím tohohle luxusu.

Dveře byly opět na čip, který tentokrát stiskl ten muž a oni se s hlasitým zavrzáním otevřely.

„Davide, ty jsi stále nenamazal ty panty?!" vyštěkla Ellie podrážděně, zatímco si ruce držela u uší.

David mě se smíchem obešel a rozsvítil v předsíni. Pobídl mě, ať vejdu dovnitř.

S rozhlédnutím jsem vplula do předsíně a žasla. Tohle je na klasickou předsíň až moc luxusní.

Ellie za mnou zavřela dveře a moje kamenné tělo postrčila do kuchyně.

Ta byla opět nádherně zařízená. Dlouhá, kamenná linka se spoustou spotřebičů, kamenné obložení, velký, skleněný stůl se spousty židlemi.

Posadila jsem se ke stolu a Ellie ke mně. David zatím zaléval čaje.

„Tak," nadechla se Ellie. „Pamatuješ si číslo na rodiče?"

Rozpačitě jsem kývla hlavou na souhlas a ohlédla se po Davidovi, který k nám mířil s třemi hrnky čaje.

„Dobře. Zavoláme jim a domluvíme se s nimi, jestli zůstaneš přes noc."

Vyděšeně jsem na Ellie vytřeštila oči. Přiznávám, bojím se. Spát u cizích lidí a myslet na zážitky v lese a být v úplně neznámým městě není teda v pohodě.

David si k nám přisedl a podal čaje. „Ano, Madison. Nám by to nevadilo."

Pokrčila jsem rameny. „S tím asi nesouhlasím. Skoro vás neznám. Neznám tu vůbec nic a navíc... Mám teď problémy."

Ellie si povzdechla a lehce se usmála. „Já to chápu. Ale přece tě teď nebudou rodiče hledat v jiném městě."

Zněla, jako by jí moje odmítnutí mrzelo a zároveň štvalo.
Tohle všechno mě začínalo dosti děsit.

„To je v pořádku," napila jsem se svého čaje. „Rodičům by to nevadilo, a navíc, tady, u vás bych se asi necítila nejlépe."

Ellie s Davidem se na sebe zmateně podívali.

„Myslím to, že by mi bylo lépe s někým známým a doma, tam, kde to znám," dodala jsem rozpačitě.

Nastala chvilka zvláštního ticha. Ellie s Davidem si mě podezřívavě měřili od hlavy k patě a přitom poklepávali prsty na skleněný povrch stolu.

„Jak chceš," vyhrkl najednou David a na mobilu si připravil vytáčení. „Jaké je číslo na vaše?"

S úsměvem jsem mu číslo nadiktovala. Bylo to číslo na tátu. Myslím, že na mámu by toho bylo až moc.

„Halo?"

Netrpělivě jsem koukala na špičky bot a poslouchala.

„Dobrý den, pane. Já se velmi moc omlouvám, že vás ruším v pozdních hodinách, ale je to naléhavé," začal David. „Našli jsme s manželkou vaší dceru při procházce lesem a ta byla dosti vyděšená. Vzali jsme ji k sobě domů a ona tvrdí, že se ztratila a neví, kde je. Prosím vás, vy nebydlíte v Ottaku?"

Z Davidova mobilu se najednou ozval splašený povyk. David zkrabatil obočí a rukou si hrubě promasíroval spánky.

„Ano, vaše dcera je tu. Mám vám říci ulici, nebo si pro ní dojedete zítra? Nám by opravdu nedělalo problém, si ji tu před noc nechat. Rádi se oni s Ellie postaráme," David se šibalsky usmál a mrkl na Ellie.

Strnula jsem strachy. Tohle mi táta přece nemůže udělat!! Nechat mě před noc u úplně cizích lidí!!?

„Dobře. Nebojte se, je v dobrých rukou. Opravdu se nemusíte sebevíc obávat, vaše dcera bude v pořádku. Je nadšená, že tu může zůstat, líbí se jí u nás," David pokyvoval hlavou. „Tak domluveni. Mějte se hezky a krásně se vyspěte. Těším se na vás zítra."

David s úsměvem zavěsil a láskyplně se na mě usmál.
„Zůstáváš přes noc, brouku."

Co si myslíte o Ellie a Davidovi? :))
Podle mě je i docela praštěné, když rodiče dovolí, že vaše dítě zůstane přes noc u cizích lidí :OO

Nenadávejte mi, takhle se to zvrlo xD

--Bára--