Světlo naděje

1. září

Ráno jsem měla jiné. Možná to byla zamilovanost nebo strach z nového dne. Dnes bude můj učitel, takže se tak musím chovat. Tak jsem se po všem vypravila do třídy. Sedla jsem si do zadní lavice raději. Čekala jsem na zvonění sice asi 10 minut, ale využila jsem na průzkum naší třídy. Když v tom přišel moc hezký kluk. Sedl si za mnou. Asi tu včera seděl. ,,Nevadí?" zeptal se stydlivě. ,,Nene."-,,A jak se jmenuje má nová sousedka?" Byl blonďatý, velké zelené oči a úžasný úsměv. ,,Heylin. Jak ty?" ,,Lukas," odpovídal tiše a roztomile. Bydlí v New Orleans jako moji prarodiče! Do toho měl na sobě boží kostkovanou košili. Potom přišel do třídy Dan. Spatřil mě, jak sedím vedle kluka a rozumíme si. A to se mu nelíbilo. ,,Já Lovehill," a on se usmál! Pak začal Dan mluvil o začátku roku. ,,Tak a jdeme na chemii," všichni jsme zůstali v úžasu. První den? ,,Taky miluješ ironicky chemii?" ,,Bez ní si nedokážu život představit! Bez H2O a bromidu sodného," jsem dobrá, že jsem tohle vyplodila. Pak nás ale vyrušil Dan: ,,Vy dva vzadu? Pojďte kecat před tabuli," a tak jsme šli. Zeptal se nás na jména. Pak začal diktovat: ,,Tak pište... kyselina chlorovodíková, oxid uhličitý, butan a nakonec voda." Zůstala jsem zírat. To existuje? Najednou jsme se začali s Lukasem smát, otočili tabuli k sobě, abychom případně nenapovídali ostatním. Myslím, že k tomu ani náhodou nedojde. Po 10 minutách řekl, ať ji otočíme zpátky. ,,Úžasné výsledky. To se musí nechat. Doufám, že jste všichni na tom o dost lépe," a šli jsme si sednout. Jako učitel je Dan... nevím! Jinak je ale v pohodě, což se mi nelíbí. ,,Tak po tomhle se vás budu jen ptát. Víte, kde se nachází chemie?"-,,Ve třídě?!" odpověděl někdo. ,,Chytrý kluk. Tak se například říká, že když se někdo zamiluje, tak se v něm odehrává??? Chemie." Všichni jsme znejistili. ,,Co to mele?" udivil se Lukas. ,,To vůbec netuším!" najednou se mi nezdálo, že se včera něco stalo. Měla jsem spíš divný pocit. Když zazvonilo, všichni se odebrali ze třídy. On mě pozastavil. ,,Ty neznáš oxid uhličitý? Děláš si srandu?" nehorázně se podíval. ,,Každý není dokonalý jako ty!" A odešla jsem. Další hodinu jsme měli v chemii. Bohužel jsme měli znova jeho. Naštěstí jsme po této hodině nic neměli. Takže další hodina v chemie v podání Dana. ,,Teď se mi vytiskly papíry, takže vám rozdám informace o zítřejším adaptacím dnu. Kde se seznámíte jako 30 členná třída ještě s ostatními 3 třídami. Upozorňuji na vzorné chování a žádám, aby jste vaše hormony utišily." Bude tam lezecký park, táboráky, spaní v chatách a podobně. ,,Zítra v 7:30 před školou v autobuse číslo 2. Co máte mít s sebou máte na papíře, co vám Denis rozdává." Tajně jsem doufala, abychom se s Danem v dobrém a lepším seznámili. Najdu nějaké ty kámošky, kromě Tary, a kamarád by taky nebyl k zahození.

Daniel mě najednou v mém velkém přemýšlení odchytl na chodbě. ,,Nejsi naštvaná?" Mu to asi došlo. ,,Vůbec si ze mě neděláš srandu a neděláš nejhloupější holku," chtěla jsem pokračovat, ale raději ne. ,,To jsem rád. Bál jsem se, že budeš naštvaná!" Cože? Asi nemá smysl pro ironii. Podivně jsem se na něj koukla a vešla do pokoje. A hádejte, kdo ke mně přišel do pokoje. Upřímně jsem měla strach, že přijde Tara a uvidí nás. ,,Promiň, ale mám strach, že se zamiluješ do nějakého spolužáka a na mě se vykašleš." Občas žárlení v nás vzbuzuje černou stránku. Děláme věci, co by jsme jinak neudělali. Samou láskou kvůli tomu druhému. ,,Takhle mi věříš? Musíš mít ke mně víc důvěry," každý vztah má mít základy na důvěře. Bez ní bude láska padat. Láska... Jedná se vůbec o lásku? ,,To zase ne. Chtěl bych jen slib." To jako manželský nebo jak? Nevím, co se stane za ty dny a je kravina slibovat něco, o čem nic nevíme. ,,Vždyť je mezi námi zatím jen chemie," chtěla jsem použít jeho cennou informaci jako výstižné slovo, ale bohužel jsem si neuvědomila, že toto slovo má v této situaci dva významy. A pochopil to taky v té horší formě. ,,Aha, takže si myslíš, že je mezi námi jen to, co vyučuji. Dobře," a odešel. Chtěla jsem ho zastavit, ale chvíli mi docházelo, jak to myslel. Špatné slovo! Ale já ho myslela v dobrém. Ale kdo to asi potvrdí?! Navíc spolu být nemůžeme hned. Známe se jeden den. A on to má jako dospělí vědět. Tedy jsem si to myslela. Možná se řídí pravidlem: když miluješ, není co řešit. Bohužel má všechno své ALE.

*Jaký bude adapťák? Co bude s Danielem a Heylin? Usmíří se nebo ne?