Pondělí část 2.

71 4 2
                                    

Po škole na mé dveře zaklepal Lukas. Nevím, jak mu to mám říct.

Lukas: ,,Ahoj, co si potřebovala?"

Já: ,,Chtěla jsem si promluvit. Až to řeknu, tak tě prosím, aby si se na nic neptal a odešel. Ano?"

Lukas: ,,Dobře. O co jde?"

Já: ,,Zapomeň na mě, prosím. Nemůžeme spolu být. Najdi si jinou holku, která si tě zaslouží. Se mnou by si měl jen problémy. Prosím, Lukasi. I když mi na tobě opravdu záleží. Věř, kdyby nebyl důvod, neudělala bych to."

Lukas: ,,Co se stalo? Dan?" (Nenávidím Dana!)

Já: ,,Ne, je to jinak. Prosím, jdi. Jinak mě to zničí."

Lukas: ,,Nerozumím tomu, Heylin. Ještě dnes jsi byla v pohodě."

Já: ,,Jdi, posím... Pryč."

On se zvedl a odešel. Byl děsně vyděšený a zničený. Začala jsem na posteli brečet a nenáviděla jsem sebe, ale i Dana. Ničilo mě to. Lukas má právo vědět, proč spolu být nemůžeme. Už mě nebude chtít vidět. Budu raději, když mě bude nenávidět a zůstane tady. Než když bude muset odejít a já ho už nebudu vídat. Alespoň ho budu každý den vídat. Někteří lidé by si uvědomit, co dělají ostatním. Můžeme milovat sebevíc, ale stejně to skoro nikdo neocení. Když lidé chtějí vidět na něčem to špatné, tak to prostě uvidí. Lidé si vždy něco najdou.

Odpoledne ke mně na pokoj konečně přišel člověk, od kterého jsem potřebovala pomoc. Lea. To je teď jediný člověk, co mi může pomoc. A doufám, že mi pomůže. ,,Co se stalo s tebou a Lukasem? Co se ti stalo?" sedla si ke mně na postel. ,,Musela jsem se s ním rozejít. Nemůžu ti říct proč. Ani Lukasovi!" rozbrečela jsem se. ,,Řekni mi to. Já to nikomu neřeknu a budu držet s tebou. Nikomu to neřeknu, prosím. Uleví se ti. Najdeme spolu řešení," řekla jsem. Tak jsem jí to řekla. Dlouho mě přemlouvala a já věděla, že ona to dodrží. Daniel se to stejně nedozví. ,,To je idiot! Vůbec se ti nedivím, že si to udělala. Naopak jsem ráda, že si mi to řekla. Mám tě moc ráda," řekla mi. Byla jsem ráda, že jí mám. ,,Stejně Dana vyloučí. Tara šla za Maxwellem a řekla mu všechno. Řekla mi to, že ti to mám říct," řekla mi. ,,Taky musím za Maxwellem. Aby v tom nebyla jen Tara," chtěla jsem se zvednout. ,,Ne, zůstaň tady. Tara řekla, že tam nesmíš. Že by se to mohlo pokazit," řekla mi. Poslechla jsem ji, ale měla jsem černé svědomí. Už jsem chtěla jít spát. Dnešní den byl na nic. Není možné, co se může stát za jeden jediný den.

*Jaké bude úterý? Koho nového Heylin potká? Zasáhne ji do života?

Světlo nadějeKde žijí příběhy. Začni objevovat