Světlo naděje

Návštěva u Stefanie

Co taťka s Caroll odešel, šla jsem za Steff. Moc jsem se těšila. Cestou jsem volala s Lukasem. Bylo krásné počasí. Steff bydlí v baráku, který je sice menší, ale o dost luxusnější. Mají za to velkou zahradu, která je úžasná. Zazvonila jsem a čekala, kdo mi otevře. Otevřela mi její mamka: ,,Ahoj, Heylin. Stefanie někam šla, ale hned tu bude. Pojď dál. Já musím odejít, tak ahoj." Rychle jsem jí poděkovala a rozloučila se. Sedla jsem si na gauč a čekala, kdy přijde. Zajímalo by mě, kde je. Seděla jsem tam jako pecka a cítila, že jde na mě spánek. ,,BAF!!!" vykřikla Steff, Caroll, táta, kámošky a Steve. Hodně jsem se lekla. ,,Všechno nejlepší," dodali a vyndali dort, na kterém bylo 16 svíček. Začala jsem brečet jako malá holka. Bylo to úžasné. ,,Jé, děkuji vám moc," vykoktala jsem ze sebe. Konečně něco hezkého za tento týden. To divadlo, co předvedli, bylo úžasné. Co nadcházelo po tom, bylo úžasné. Všechny jsem objala. ,,Tak si to užijte. Všechno nejlepší a ahoj," řekl táta s Caroll. Dali mi dárek a odešli. Táta ještě dodal: ,,Jdu za Brianou, aby náhodou neplakala." Byl to krásný pocit, že se zrovna on něčeho takového účastnil. A k tomu co dodal o Brie? Já jsem asi ve snu. Dnes tu přespím. To bude super. Možná proto mi Steff neodepisovala. Steve tu ale fakt nemusel být. Minulá Heylin by šílela z toho, že má na oslavě Steva, ale teď bych tu uvítala Lukase. Jelikož jsem se Steff nemluvila od září, tak neví, že chodím s Lukasem. A to se možná stane problémem!

,,Co ty tady, Steve?" zeptala jsem se tiše Steff. Nevěděla jsem, o čem si budeme se Stevem povídat. ,,Řekla jsem mu, že se ti líbí a on, že ty jemu taky. Takže máš vyhráno. Jdi za ním," řekla mi. V duchu jsem jí vraždila. Naštěstí jsou tu holky ze třídy, takže všechny znám. ,,Ale já mám kluka, Steff," řekla jsem jí a ona vykulila oči. ,,Tak ho ignoruj," zasmála se mi. No to je hezké! Jelikož má na zahradě bazén a různé hry, tak bylo o zábavu postaráno. Když se připozdívalo, tak šly holky do kuchyně, ať zůstanu se Stevem u televize. Že mi udělají něco dobrého. Sedli jsme si na sedačku a koukali na film. Celkem jsem se modlila, aby nevyhořela kuchyň jako minule. Steff dala vařit špagety a usnula. Naštěstí se včas probudila a uhasila malý plamínek. Měla z pekla štěstí. Seděli jsme na sedačce a já se modlila, ať Steve neudělá kravinu. A udělal. Dělal, že zívá a jeho ruku mi dal na záda. Bývalá Heylin byla šťastná, ale já fakt ne. ,,A co děláš za školu?" zeptala jsem se ho. ,,Automobilní, ty?"-,,Zdravotní," a začal se natahovat, že mi dá pusu, ale já se ohnula pro ovladač. ,,Nevíš, co dávají v televizi? Třeba? Než to dodělají," snažila jsem se odvést pozornost. Já vás přerazím, holky! Hned první film byl romantický. A hádejte, co tam dělali! Líbali se. ,,Heylin?" zeptal se mě. ,,Tenhle film je můj oblíbený," řekla jsem. Ani jsem nevěděla, co se tam děje. ,,Proč se našemu střetnutí vyhýbáš?" zeptal se. A sakra! Moc mi to nejde. Vím to, ale co mám asi dělat? ,,Jakému střetnutí?" dělala jsem, že o ničem nevím. ,,Určitě ti řekla Steff, co si o tobě myslím," začal se znova naklánět. ,,To nevím," zmateně jsem vykřikla. ,,Ale," naklonil se rychle. Já jsem si tam rychle dala křupku. ,,Nebraň se tomu. Ale nebudu tě nutit," řekl mi, ale já mu nevěřila. Chtěla jsem zařvat na holky, co tam tak dlouho dělají. Beztak usnuly. Pak jsme se dívali na film. Holky tam pořád něco dělaly. Já jsem přemýšlela nad tím, jaký bude další týden. Když konečně přišly, donesly úžasné muffiny. Pak jsem rozbalila dárky. Od táty jsem dostala krásný prsten. Od Caroll úžasné šaty a Steff náš album zážitků. Od holek další úžasné věci. Byla to ta nejhezčí oslava. Steve se sice pořád pokoušel, ale nějak jsem to dokázala ignorovat.

Asi kolem 1 ráno jsem vstala. Potřebovala jsem na záchod, a tak jsem šla. Ze záchodu jsem uviděla v prosklených dveří Steva a Steff, jak sedí na zemi. Chtěla jsem jít za těma dvěma, protože jsem nemohla usnout. Jenže se začali líbat. Nevím, jaký pocit mě popadl. Něco jako žárlení, vztek a zradu. Jako sice jsem Steva nechtěla, ale určitě jste měli někdy pocit, že i když nějakého kluka nechceme, pořád k němu něco cítíme. Něco jiného než k jiným klukům. Ráno jsem všem moc poděkovala a vymyslela si, že mě táta psal, že mám jít domů. Chtěla jsem jít pryč, ale byla to krásná oslava. Až na ten konec.

*Co se stane v pondělí s Danem? Co bude Heylin dostávat za SMSky? K čemu se Tara přizná?