Světlo naděje

Úterý

Mezi naše hlavní podezřelé patří všichni prváci, kdo byl na naší akci, Což je velká spousta. Hned ráno ve třídě ke mně přišla jedna holka a zeptala se mě: ,,Slyšela jsem o tom velkém problému s Danem. A myslím si, že ti můžu hodně pomoc. Jen mi musíš věřit." Co mi zbývalo? Třeba něco opravdu ví. Já s Leou jsme se nadějně podívaly. Jmenuje se Natálie. ,,Tak koho?" zeptala jsem se a nabídla jí, ať si k nám přisedne. Měli jsme zrovna volnou hodinu. ,,No, slyšela jsem včera u nás na pokoji Taru, Gabrielu a Lindu. Mluvili o tom, že jste byli všude spolu. Že to bylo hodně divný. A že vás viděli, jak si dáváte pusu. Je to pravda?" zeptala se. Myslím si, že bude nejlepší, když jí řeknu hodně podobnou verzi, co jsem řekla Maxwellovi. ,,Ne, on za mnou pořád dolézal ohledně věcí. A to jestli se mu líbím, si myslím, že je věc názorů," odpověděla jsem jí a Lea přikývla, že je to pravda. Když jsme měli matiku, tak k nám přišel Maxwell: ,,Dobrý den, potřeboval bych Taru a Heylin, aby se za mnou ihned zastavili do mého kabinetu. A po hodině i Natálie, abych jí dal některé papíry," řekl a odešel. Mě popadl velký strach. S Tarou jsme se zvedly a bylo nám jasné, že tohle už nebude procházka růžovým sadem, ale budeme řešit to, co se teď v naší třídě řeší. Můj bože. Sedli jsme si k němu do kabinetu a tajily dech. Pak přišel Dan společně s Maxwellem. Co jsme si všichni sedli, začal mluvit: ,,Naštěstí se to nedostalo k panu řediteli, za co by jste měli být všichni rádi. A doufám, že se ani nebude muset dostat. Že to dnes vyřešíme. Rozdám vám papíry, které si přečtěte, aby jste byli v obraze." A podal nám je. Na nich bylo:

Dne 6.9. jsem dostal stížnost, že učitel Daniel Worth byl přistižen s Heylin Petrovičovou za zvláštních okolností. Nechovali se k sobě podle jakýchkoliv řádů, tak jak se má k sobě chovat učitel a žák. Byli přistiženi i při častých hádkách. Do této situace byla přiřazena i Tara Foxová, která má s tímto něco společného.

Připadala jsem si trapně. Ano, Maxwell je hodný, ale dělá z toho trošku kriminální případ. Co jsme to všichni dočetli, začala ta pravá sranda. Začali jsme to tedy řešit:

Maxwell: ,,Tak co mi na to řeknete? Třeba ty, Heylin."

Já: ,,Myslím si, že to je nějaké nedorozumění. Spíš se jedná o pomstu, nebo tak. Já jsem Vám už řekla, jak to doopravdy bylo."

Maxwell: ,,Dobře. A co ty Taro?"

Tara: ,,To musí být obrovský omyl. Já jsem si s panem učitel domlouvala jen doučování. Nic víc."

Maxwell: ,,A vy pane učiteli?"

Daniel: ,,Já se domnívám, že se možná u Heylin projevila náklonnost, ale nemyslím si, že to myslela nějak vážně. Tara má naprostou pravdu. S ní jsem si pouze domlouval jen doučování." (Jistě!!!)

Maxwell: ,,No dobrá. Shrneme to jako nedorozumění. A doufám, Heylin, že víš, že by to mohlo tebe i pana učitele dostat do velkých problémů." (Takže jsem já ta nejhorší? Fajn!)

Já: ,,Kdyby existovala nějaká náklonnost, tak rozhodně ne ode mě." (Jenže Danovi to bylo jedno. Věděl, že Maxwell bude věřit jemu a ne studentce. Měla jsem na něj velkou zlost. Chtělo se mi hodně brečet.)

Daniel: ,,Teď bych byl rád, kdybych zjistil, kdo si na nás stěžoval, prosím. Myslím, že na to máme právo." (S tímhle jsem s Danem souhlasila. Jako jediným, co tu řekl.)

Maxwell šel ke dveřím a otevřel je. Dovnitř vešla osoba, kterou jsem nečekala. A mrzelo mě to.

Já: ,,Cože? Ty jsi mi do očí řekla, že jsi to nebyla. Jak si mi mohla lhát?" (Měla jsem tak velkou zlost. Navíc mě mrzelo, že tolik věřím lidem.)

Natálie: ,,Všichni tu lžou. S holkami jsem je viděla. Lžou vám. Opravdu."

Já: ,,Vždyť jsem ti řekla částečnou pravdu, Natálie. Nevím, proč si mi musela lhát."

Maxwell: ,,Částečnou?"

Daniel: ,,Měla by si se přiznat." (Nevím, jestli to bylo na mě nebo na Natálii, ale jeho tón se mi nelíbil.)

Já: ,,Náklonnost bylo nejprve z obou stran. Potom už jen z pana učitele strany. Pak se k němu přidala Tara. Zkuste se zeptat jich."

Odešla jsem pryč. Bylo mi hrozně. Řekla jsem zabarvenou pravdu. Na začátku jsme se chtěli oba dva navzájem, ale časem to z mé strany ustálo. Už jsem ho nechtěla, on o mě bojoval. Pak se chytl s Tarou. Nechci, aby si o mě Maxwell myslel, že jsem jen já sváděla učitele. Chtěla jsem z této školy vypadnout. Čekají tu na mě jen přetvářky a lži. Pravda, že mě tu drží Lea a Lukas, ale to jsou jediní, na které se tady můžu spolehnout.

Šla jsem ke mně do pokoje, kde byli pootevřené dveře. V našem pokoji byla Lea a pár dalších holek. Chvíli jsem stála za dveřmi, abych zjistila, co se tam děje. ,,Já si myslím, že to Heylin přehnala. Musí být blbá, jestli si myslí, že může chodit s učitelem," řekla nějaká holka. ,,Úplná blbka. Doufám, že jí vyhodí. A Taru můžou rovnou taky," přidala se druhá. Lea zatím vůbec nemluvila. ,,Byla jsem s Heylin pořád a ona s ním rozhodně nic neměla. Dan totiž není žádný svatoušek," řekla konečně Lea. Já jsme klouzala po zdi a nakonec jsem si sedla. Musela jsem už brečet, protože toho bylo za dnešek moc. Tolik nenávisti jsem v životě nezažila. Jak jim to mám vysvětlit? Ano, milovala jsem učitele (jestli se tomu dá říkat), ale byla to jen pusa. To nemá cenu. Co jsem komu udělala, že se mi život sype na hlavu. Chvíli je to super a chvíli zase ne. Nechápala jsem, proč se sešly na našem pokoji. Lea není určitě s holkami, ale proč jsou u nás?

Vstala jsem a řekla si, že už nemám opravdu, co ztratit. Je stejně nepřesvědčím o opaku, takže to je jedno. Tak jsem jim řekla: ,,Můžu se vás zeptat, co to tu řešíte? Co o tom vůbec víte, že jste si určily právo tohle řešit? Měly by jste okamžitě vypadnout!" Jedna holka z nich něco zabreptala, ale naštěstí odešla. Šla jsem urychleně do koupelny a zamkla se. ,,Heylin! Já nechci, aby tě vyloučili. Přišly sem, aby mohly vyzvídat. Nic jsem ji neřekla. Fakt. Ale..." šla ke dveřím a zakřičela, ať jdou pryč. To si děláš srandu, že stály za dveřmi? Taky jsem vyzvídala, ale byly otevřené dveře. Vyšla jsem ven a šla uklidněná za ní. Věřila jsem jí. Mám jí ráda a věřím, že by mi to neudělala. Kdyby byla proti mně, tak by jim to všechno řekla. A neřekla.

*Jaká bude situace ve třídě? Jak dopadne zkoušení z chemie? Čím Heylin Daniel zaskočí? A jaké to bude doma?