Bez Duše [Dokončeno]

1#

"Marry-ann!"

Probouzím se trhnutím.

"Už jsme tady!" třepe se mnou o tři roky mladší sestra. Bude jí devatenáct, tak jsem jí dovolila cestovat s námi. 

Řekla jsem s námi? 

Ano, řekla. Já, můj dlouhodobý přítel Will, moje úžasná někdy-až-moc-upřímná kámoška Lola, neřekneme jí jinak než Lol, a má sestra Mell. Jo a abych nezapomněla jede s námi taky Jeff, dobrý kamarád Willa. Lola je do něj zabouchá až po konečky vlasů. A myslím, že se mu Lol líbí taky. Sice to vyvrací, ale někdy když jí sleduje...

Jeff sebou bere mladšího bratra Timyho. 

Nebo Tomyho? 

Sakra, budu se na to ještě muset nenápadně zeptat Jeffa, mimochodem Jeff je tu nejstarší nedávno mu bylo čtyři-a-dvacet. Určily jsme ho tedy šéfem naší výpravy. Jídlo atd. obstarává on. 

Jo tak tohle je naše parta. Se všemi jsem se potkala na vysoké, teda s výjimkou Lol, kamarádka od plenek. Je sice trhlá, ale nikdy bych ji nevyměnila. 

A kam že to jedeme? Jeff nás bere na rodinnou chatu do Milkway. Jako všichni (NE)normální lidé jsme NEletěli letadlem. Jo už teď toho lituji. Jeff, náš samozvaný šéfik, si vymyslel, že raději pojedeme autobusem. Z těch šestnácti hodin cesty mám strašně rozlámaná záda. A až teď jak vystupuji na denní světlo z šera autobusu ,cítím ,co všechno mě bolí.

"Ták jo parto." zavelí Jeff. Všechny naše pohledy se na něj stočí.

"Vidíte ten kopeček?" ukáže na stále stoupající a stále se oddalující cestu od autobusové zastávky.

"Vždyť je to tak deset kilometrů čtyřiceti-procentního stoupání." ozve se nalevo od mé hlavy Lolyn zděšený skoro až pisklavý hlas. Všichni se uchechli. Jo to je celá Lol. Z druhé strany mé hlavy se ozve můj rytíř ve zlaté zbroji.

"Slečno všechno-strašně-ráda-obracím-v-nepravdu kilometry jsou to tak dva a asi osmy-procentní stoupání." uchychtne se. Kdyby byli tihle dva zavření na chvíli v jedné místnosti, vykuchali by se. Ale jen protože jsem to doopravdy chtěla, přemluvila jsem je aby jeli oba. 

Myslím si že Lola jela kvůli více důvodům. Tahle drobná zelenooká blondýnka ví jak na chlapy. Kouknu na Jeffa. Ani se jí nedivým Jeff je hezký muž. Světlé hnědé vlasy, modré oči, sexy postava do vé. Až teď mám šanci si důkladně prohlédnout Toma-Tima, který k němu přichází a o něčem se baví, jsou si strašně podobní akorátže Jeff má výraznější oči, ty Toma-Tima jsou spíš šedé. 

Na Willa nemají. Je to nádherný muž nahoře i uvnitř. Pohlédnu na něj. Kratší černé vlasy skoro-voják styl, dokonalé hnědé oči a ta nejkrásnější pusa co umí říkat ta nejkrásnější slova a dokáže tak úžasně líbat... Tyto myšlenky vyháním z hlavy. Dostávám jemnou motýlkovou na koutek úst. Tohle gesto mě vrací do reality. Šum který jsem měla v hlavě se mění na okolní rozhovory. Dostávám rychlý úsměv od Mell. Právě jí Tom-Tim bere kufr a zabráni v rozhovoru kráčí vedle sebe. Nechci být sestra-fůrie, ale budu si muset Toma-Tima vyzpovídat, co s ní má za plány. 

Se sestrou jsme si podobné. Obě jsme vysoké. Obě máme modré oči, hnědé vlnité vlasy a máme i stejné křivky. Ale jsme v něčem rozdílné. Chování je to co nás rozlišuje. Já většinou upovídaná a pořádně temperamentní, ale Mell je klidná, tichá, upřímná a usměvavá. V hodně věcech je rezervovaná. Hlavně ve vybírání partnerů, proto si myslím, že nepříjemný rozhovor s Tomym-Timym nebude potřeba.

"Jsi nějaká zamlklá. Mám se bát?" prolomí dlouhé ticho Will, jeho úzkost v hlase je slyšitelná. Nebudu lhát, už několikrát jsme se pohádali. A nebylo to hezký. Vždycky jsem dlouho po hádce mlčela. A jednou jsme se rozhádali tak že jsem si myslela, že náš vztah krachne. Ale naopak, náš vztah to upevnilo.
Aby se nemusel strachovat, usměji se.

"Všechno je tak jak má být." nevydržím to a střelím pohledem po těch dvou. Will se ušklíbne...

"O ni se neboj. Dokáže se o sebe postarat, vždyť výš, co jsme spolu začali chodit, tak mě asi týden sledovala něž se se mnou začala bavit, a navíc...Tomy je dobře vychovaný kluk. Mell by neublížil." usmívám se teď už upřímným úsměvem. Miluji ho za to, co má v hlavě i v srdci. Bude úžasný otec našich dětí. Každou vteřinu s ním si plánuji společnou budoucnost.

A je na světě..budu se snažit vydávat častěji...