Bez Duše [Dokončeno]

13#

Vracíme se na chatu. Proplouvám zatáčkami, jako by byly vodou. Ladně se s Lol klopíme do každé z nich. Jo tohle mi chybělo. Lol skoro celou cestu piští a jásá. Už před námy vidím autobusovou zastávku, taže se připravuju na další ze série zatáček. Nakláním se tedy. Jenomže dostanu zase křeč do ruky. Bolest mi prostupuje rukou. Prudce trhnu řídítkami motorka se dostává do smyku a sklouzne do příkopy. My s Lol z ní sklouzneme a ještě se metr, dva koulíme po silnici. Prví co mě napadne je otázka jestli žiju a jestli mi nic není. Pomalu se přetáčím na záda a sedám si. Zjičtuju, že mi krvácí koleno a loket. Stoupám si, nic nebolí. Snad jen naražený bok. Kalhoty a bundu mám roztržené. Ale žiju a nic mi není. A co Lol!? Prudce se n ni otáčím. "Jsem v poho!" zavolá a kontroluje se jako já. Sice nemá odřený loket, zato to schytala kolena a dlan. Jinak stojí a žije. "Ale sakra. Vysvětli mi co blbneš!?" pokračuje. "Dostala jsem křeč, to je u mě normální." uchechtnu se. A Lol cukají koutky. "Tak normální jo? To abych se stebou bála jezdit." teď už se obě zasmějeme. Míříme k motorce. Jak vidím, nic moc se jí nestalo. Ze silnice sjela do trávy. Jediné co, tak možná trochu obroušená stupačka. Měly jsme víc štěstí, jak rozumu.

###

Když přicházíme do kuchyně, na baru sedí Tommy. Jakmile k nám vzhlédne rozzáří se mu oči, pak ale uvidí jak vypadáme. "Jste v pořádku!?" stará se. "Jo jen sme dělaly skluzy na motorce.'' prohodí Lol a já se tomu musím zasmát. "A jste v poho?" ptá se Tom klidněji, ale jde vidět, že je zděšený. "Jo, ale Tommy? Neříkej to Willovi ani Jeffovi." prosím. Nechci aby se to od nich dozvěděl táta. "Jasný." mrkne.

###

Když přišli Will a Jeff, byli překvapení, že je Tommy s námi. Dali jsme si večeři v restauraci. Já s Willem a Tommym si dala špagety. A Jeff s Lol si dali lasagne. Jak jsme přišli na chatu obsadili jsme televizi. Okolo deváté se Lol s Jeffem trhli a šli do baru. Když odešli Tommy se uklidil nahoru. Asi mu nebylo příjemné dělat nám křena. V televizi běžel Predátor vs. Vetřelec, ale já ho nevnímala. Pomalu jsem usla Willovi na ramenu.

###

Bílé ruce otvírají dveře ložnice. Tohle je až moc dobře známé. Vím že zítra uvidím v televizi, že někdo byl zavražděn. Za prvními dveřmi jsou druhé. Teď se nacházím v předsíňce. Připadá mi to jako v hotelu. Otvírám další dveře. Za nimi je skromná ložnice. Na polohovací postely spí stařenka. Je to domov důchodců. Zvíře se ale nezastavuje. Vytrhne polštář zpod stařenčiny hlavy. Ta se probouzí. Nestíhá nic udělat. Polštář jí zakryje hlavu a ona se začne dusit. Její slabé zvrásněné ruce se po mě začnou sápat ale já už dávno vím že zvíře po sobě zanechá další mrtvolu. Všimnu si drobného řetízku na ruce zvířete. Je na něm srdíčko. "Sakra co se tu děje!" zaslechnu hlas z dálky. "Má noční můru. Pomož mi ji probudit!" přidává se další. "Mer." zvíře oddělá polštář. A jeho vůle..."Merr"...byla dokonána. "Merr!"
###

Koněčně skončila tahle muka. Zrychleně dýchám a v očích mám slzy. Nad sebou vidím. Skloněného Willa a Tommyho. Tommy si hlasitě oddechne a Will mě obejme. "To bylo snad ze všeho nejhorší. Křičela jsi na celý dům a trhala jsis šaty." ukáže a roztrhlé tričko. "Merr musíš mi říct co se děje. Vím že mi neříkáš všechno a to mě drtí." vidím pohyb. Tom odchází. "Víš že mi můžeš věřit. Tak co se děje? Už nemůžu vidět jak se dál trápíš." dobře, už nedokážu lhát.

..........
To be continue

Asi poslední kapitola tento týden....